Víte, jak správně použít lavinový vyhledávač, lopatu a sondu?

Během nejextrémnějších sportů na vás čeká nejen spoustu zážitků, ale může čekat také plno nebezpečí. Je tedy potřeba být obezřetní a dbát na doporučené chování a vybavení pro tyto sporty. Pro každý pohyb ve volném terénu, ať už jste skialpinista, freerider či turista na sněžnicích byste měli mít ve své výbavě lavinový vyhledávač, lopatu a sondu. Zároveň je ale důležité s tímto vybavením umět zacházet. Jak na to vám poradí horští vůdci z HUDY...

Použití lavinový vyhledávač

Kde mít lavinový vyhledávač během pohybu ve volném terénu?

Lavinový vyhledávač byste během volného pohybu v terénu měli mít připnutý pomocí popruhů na těle pod spodní vrstvou sportovního oblečení. Zabrání se tak jeho stržení, vypadnutí z kapsy či ztrátě v případě sesuvu laviny. Pro aktivity ve volném terénu jako je skialp a freeride nebo sněžnice byste měli mít lavinový vyhledávač vždy u sebe. Dnes se podíváme na lavinové vyhledávače z pohledu toho, kdo hledá zasypaného.


TIP: Využijte Mammutích dní v HUDY a pořiďte si lavinový vyhledávač ELEMENT Barryvox Mammut + ZDARMA sonda Probe 240 Mammut nebo lavinový batoh Ride Removable Airbag 30 Mammut se slevou 40 %.


Použití lavinového vyhledávače při záchraně

Nejmodernější digitální tříanténové vyhledávače jsou nabité elektronikou a hledání s nimi je mnohem jednodušší, než tomu bylo u starších přístrojů. Ovšem při „ostrém“ použití nouzového vybavení je pravda, že jde o život a čas je velkým nepřítelem. To je dostatečný důvod naučit se s vyhledávačem správně, rychle a rutinně zacházet.

Použití lavinového vyhledávače ve volném terénu

Lavinový vyhledávač umístění

Jak lavinový vyhledávač funguje?

Základní funkcí lavinového vyhledávače je, že po zapnutí vysílá nepřetržitě signál o frekvenci 457 kHz. Po přepnutí se změní na přijímač, který dokáže lokalizovat signál z vyhledávačů na tělech zasypaných.

V současné době ale některé vyhledávače disponují také pokročilými funkcemi jako skenování laviniště a zjištění počtu zasypaných, zamarkování signálu nalezeného vyhledávače a identifikace základních životních funkcí.

Hledání zasypaného připomíná "PŘISTÁVACÍ MANÉVR" letadla

Pomocí „přistávacího manévru“ si lze analogicky názorně představit všechny důležité zásady vyhledávání. Vyhledávač v rukou zachránce by měl kopírovat pohyb letadla během přistání, přičemž místo zastavení letadla na přistávací dráze odpovídá místu, kde je pod sněhem hledaná osoba.

  • Letadlo je ještě daleko od letiště => hledáme první signál, prohledáváme laviniště, držíme vyhledávač v úrovni pasu => velká rychlost, malá přesnost.
  • Přistávací plocha v dohledu letadla => nalezen signál, sledujeme směr, rychlost se zmenšuje => přistávací koridor se zužuje (roste přesnost).
  • Letadlo krátce před přistáním => snižujeme polohu vyhledávače postupně až ke kolenům, vzdálenost pod 10 m na displeji => malá rychlost.
  • Letadlo těsně nad zemí => vzdálenost pod 2,5 m, vyhledávač položíme na zem a pohybujeme s ním po zemi, aby byl přijímač co nejblíže vysílači, moment dosednutí => co nejpřesnější poloha.
  • Co letadlo nikdy neudělá? => náhlé změny kurzu. Hledáme nejmenší signál a pohybujeme vyhledávačem pouze v pravoúhlých souřadnicích.

Vyhledávání v lavině jednoho zasypaného

Vyhledávání jednoho zasypaného pomocí lavinového vyhledávače se dělí do 3 fází.

1. Fáze před hledáním (primární fáze hledání)

Pohledem na laviniště se snažte najít nějakou stopu po zasypaném (hole, lyže). Pokud je lyžař stržen lavinou před vašimi zraky, snažte se zapamatovat místo jeho zmizení pod lavinou. K předpokládanému místu zmizení se co nejrychleji přesuňte (velká úspora drahocenného času) a začněte hledat vyhledávačem.

Jestliže zachraňujete ve skupině, vedoucí skupiny jasně a rázně zavelí k přepnutí všech vyhledávačů do režimu hledání v jednom okamžiku (nutno striktně dodržet). Zkontroluje, zda mají všechny osoby na laviništi (včetně otřesených nebo zraněných) přepnuto do módu vyhledávání.

2. Zachycení prvního signálu a rychlé hledání

Systematicky prohledávejte laviniště. Hledající prochází laviniště a snaží se zachytit první signál. Pokud zachytíte signál, začněte s rychlým hledáním.

Pro rychlé hledání platí, že rychlost má přednost před přesností. 

  • Jdete po siločáře

Vhodná pro digitální vyhledávače se třemi anténami. Je to rychlejší metoda, ale pozor, soustřeďte se, ať neuděláte chybu a nemusíte se vracet a tím ztrácet čas. Postupujte podle šipky na displeji, vzdálenost k zasypanému se musí zmenšovat.

3. Přesné dohledání

V této fázi má přednost přesnost před rychlostí. Ve vzdálenosti asi 5 m začněte postupovat „metodou křížení“ v místech maximálního signálu. V této fázi je důležité, aby se hledající pohyboval po sněhu po kolenou, to proto, aby vyhledávačem pohyboval těsně a rovnoběžně nad povrchem sněhu pouze v pravoúhlých souřadnicích.

Vyhledávačem neotáčejte. Až najdete nejmenší signál, je to místo, kde začnete systematicky prohledávat sondou.

Vyhledávání v lavině více zasypaných

Pokud je pod lavinou osob více, je rychlost vyhledání obzvlášť důležitá a praktické hledání je kvůli více signálům, které vysílají různé lavinové vyhledávače mnohem obtížnější než hledání jediné oběti.

Pokud hledám sám, postupuji nejjednodušším způsobem. Hledám nejbližší signál, najdu, nasonduji, vykopu zasypaného, vypnu vyhledávač a hledám dalšího.

Použití lavinový vyhledávač

P1060018

Hledání s využitím funkce "MARK"

Tuto metodu lze použít u moderních digitálních vyhledávačů s funkcí „zamarkování signálu", která je na přístrojích označena „MARK“. Tato metoda je v podstatě opakované hledání jednoho zasypaného.

Pokud hledáte ve skupině, začněte lokalizací nejsilnějšího vysílaného signálu. Nalezněte zasypaného (stejným způsobem jako při hledání jediného zasypaného) a nález ověřte sondou. Když sonda potvrdí nález (nikdy pozitivní sondu nevytahujte), použijte tlačítko „MARK“. Tím dojde k „zamarkování“ tohoto signálu, který vás tak při dalším hledání nebude rušit. Kamarádi ze skupiny zahájí vyhrabávání prvního nalezeného.

Signál dalšího zasypaného začněte hledat ihned, zároveň kamarádi zahájí vyhrabávání prvního nalezeného.

Hledající postupuje s vyhledávačem opět stejným způsobem. Zachytí signál zasypaného, postupujte k nejmenšímu signálu, nasondujte (nikdy pozitivní sondu nevytahujte). Použijte talčítko "MARK". Tím dojde k zamarkování tohoto signálu, který vás tak při dalším hledání nebude rušit. Kamarádi ze skupiny zahájí vyhrabávání prvního nalezeného... atd.

Jak správně sondovat

Pro přesné dohledání má důležitý význam lavinová sonda, kterou upřesníme lokalizaci vyhledávače. Protože čas vyhrabání zasypaného je mnohem delší než čas vyhledání, hraje právě finální přesná poloha nálezu klíčovou roli v boji s časem. Její další funkce je zjištění přesné hloubky zasypání a pozitivní sonda navíc označuje místo, jak a odkud kopat pro celý tým na povrchu.

Lavinový vyhledávač použití

Sondování do spirály

Zachránce nachází pomocí lavinového vyhledávače na povrchu laviniště místo s nejnižším údajem o vzdálenosti nebo nejhlasitějším zvukovým signálem. Tento bod je ihned označen. Vyhledávač zůstává ve vyhledávacím modu.

Během následujícího přesného dohledání zachránce lokalizuje postiženého sondováním do spirály. Údaj o zbývající vzdálenosti na displeji vyhledávače představuje maximální možnou vzdálenost k zasypanému (ten může být sice blíže, ale nikdy ne dále): pokud vzdálenost činí např. 1,2 m, je absolutně postačující sondovat do hloubky 2 m. Při sondování nezůstává zachránce stát na jednom místě, ale jde po spirále kolem označeného místa. Sondu vpichuje kolmo k povrchu sněhu. Pozitivní nález sondou ukončuje fázi vyhledávání: (pozitivní) sonda zůstává zapíchnutá (nikdy ji nevytahujte). Při záchraně ve více lidech začíná jeden (lépe více zachránců) vyhrabávat.

Praktické rady

Sonda dále slouží po vykopání zasypaného jako kotevní materiál pro upevnění bivakovacího vaku, kterým vytvoříme závětří. Sondu na laviništi nepokládejte, může vám ujet. DoporučPoužití lavinového vyhledávače v terénuujeme pohybovat se na laviništi při vyhledávání s již s připravenou sondou, tak aby byla okamžitě připravena k použití po dokončení přesného dohledání vyhledávačem.

Rozpoznání nálezu

Často při tématu sondování vyvstává otázka, jak je možné zasypaného pod sněhem sondou rozpoznat. To však nebývá problém, neboť detekce pozitivního nálezu ve většině případů vyplývá z hloubky, do které je možné sondu zasunout: Pokud stále bez překážky sondujeme do hloubky 2 metrů a náhle to o kousek vedle není možné, podařil se s největší pravděpodobností pozitivní nález.

Efektivní práce s lopatou v laviništi ve skupině

IMG_3384

Při záchraně zasypaných z laviny představuje vyhrabávání zasypaného časově zdaleka nejnáročnější fázi.

Po lokalizaci vyhledávačem a ověření nálezu pozitivní sondou přichází na řadu vyhrabání lavinovou lopatou. Metoda sněhového dopravního pásu ve tvaru „V“ představuje základní postup pro rychlé, efektivní a šetrné vykopání osob zasypaných lavinou.

Na jedné straně by mělo být vykopání hlavy postiženého provedeno v co nejkratším čase, na straně druhé je pro efektivní průběžné odstraňování vykopaného sněhu nutná určitá velikost výkopu.

V průběhu výkopových prací by měla být díky vhodnému rozestavení zachránců minimální šance ohrožení samotného postiženého nebo poškození jeho případné vzduchové kapsy.

Efektivita a výdrž během práce s lopatou

Důležitým předpokladem rychlého vykopání je udržet efektivitu práce zachránců během delšího časového období na stále stejné úrovni. Při aplikaci V–metody se členové záchranného týmu vyměňují na jednotlivých pozicích přibližně každé čtyři minuty ve směru hodinových ručiček. Ten, kdo je na čele kope a hází sníh za sebe. Ostatní ho odhrabují pryč, aby bylo místo k vytažení zasypaného.

Přečtěte si také:  Nouzové vybavení na skialpy: Lavinový vyhledávač

V podstatě se tedy jedná o klasickou „rotaci pracovních pozic“ ve tvaru V.

Způsob transportu sněhu

Pádlovací pohyby, při kterých je využíván pohybový potenciál celého těla, a které tedy nejsou závislé pouze na síle paží, obzvláště šetří síly a vykazují nejvyšší hodnoty množství transportovaného sněhu.

Obzvláště neefektivní je vertikální zvedání sněhu, které, ačkoli vyžaduje přemíru vynaložené síly, nevede k účinnému transportu sněhu směrem od postiženého. Čím je pohyb lopatou delší, tím více sněhu z lopaty vypadne zpět.

trenink-s-vyhledavaci

Jak vyhrabávat?

Zachránci, který se nachází na špici „véčka“, čili bezprostředně za pozitivní sondou, nepřichází zpředu žádný sníh k dalšímu transportu. Jeho úkolem je tedy vytrvale vykopávat sníh směrem do hloubky podél pozitivní sondy. Zachránci na druhé pozici sice již přibývá zpředu určitý objem sněhu, který musí transportovat za sebe, nicméně mu stále zbývá dostatek času ke kopání do hloubky. Čím je tedy zachránce na vzdálenější pozici od vrcholu V, tím více času mu zabírá transport sněhu, který přichází zepředu, a o to méně se může věnovat prohlubování výkopu.

Tento postup automaticky zajišťuje vznik nakloněné roviny, která se svažuje směrem k postiženému, přičemž je zajištěno, že nakloněná rovina nepřesáhne 25 stupňů, takže nedojde ke zpětnému sesouvání vykopaného sněhu.

Výměna pozic

Výměna pozic se odehrává na příkaz zachránce nacházejícího se na špici „véčka“. Cyklus výměny pozic po 4 minutách se osvědčil jako optimální kompromis mezi dobou zapracování se na nové pozici a rychlým nástupem vyčerpání.

Rozkaz „točíme“ je vydán nejpozději v okamžiku, kdy se začínají projevovat první příznaky vyčerpání. Výkopové práce pak pokračují v tomto stylu až do okamžiku prvního vizuálního kontaktu se zasypaným. Poté dojde k výměně pozic naposledy, tentokrát však zůstanou v čele „véčka“ dva zachránci. Ti nyní pracují v bezprostřední blízkosti zasypaného,postupovat je teď nutné s odpovídající opatrností.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přizpůsobení výkopu poloze zasypaného

V centrálním transportním kanálu zatím nakopaného sněhu výrazně ubývá. Toto manko nyní kompenzuje zachránce pracující hned za kolegy v čele. Ten začne usilovně odkopávat boční stěny od špičky „véčka“ a snaží se přizpůsobit výkop poloze zasypaného.

V průběhu testování docházelo v této fázi ke vzniku dutinového prostoru, který však pro další průběh záchrany není v žádném případě na škodu. Naopak je nutné vyvarovat se vytěžení přední stěny výkopu v celé jeho výšce.

Důvod přerušení pravidelné výměny pozic po prvním vizuálním kontaktu s postiženým spočívá v tom, že představa o poloze postiženého v prostoru, kterou si čelní skupina vytvořila, nemůže být ve čtyřminutovém cyklu výměn dále předávána. U postižených při vědomí není také z psychologického hlediska vhodné, aby se kontaktní osoba neustále měnila. V této fázi je do čela výkopu nasazeno více zachránců. Není však již nutné pokračovat v pracích na obou stranách V, většinou je plně dostačující pracovat pouze na jedné jeho straně a nově vzniklý prostor využít jako sklad materiálu.

Prostorové požadavky organizované záchrany

Organizovaná záchrana často vyžaduje dostatek prostoru pro zajištění a přípravu k transportu pacienta. Splnění tohoto jistě oprávněného požadavku však nesmí vést k prodloužení doby potřebné k dosažení hlavy postiženého, neboť každá další minuta pod sněhem zásadně snižuje jeho šanci na přežití. Po vyhrabání postiženého ustupuje výkopová skupina o dva metry vzad a udělá tak prostor pro poskytnutí první pomoci. Následně připravuje další prostor pro záchranné práce. To však jen v případě, že nasazení jejich členů není potřebné při hledání či vykopávání dalšího zasypaného.

Související články:

Produkty potřebné pro záchranu v lavině:

Lavinový vyhledávač Mammut Element Barryvox

Lopata Mammut Alugator Twist

Sonda Mammut Probe 240

Pin It on Pinterest