Mixové lezení na Slovensku, aneb když se voda změní v led

Vyrážíme s členem HUDY mountain guide Radkem Lienerthem na mixové lezení do slovenských Tater. Biely kvet, Poludňajší klud a Bocek. Všechny tyto stěny se svými lezeckými partnery vylezli během víkendu. Inspirujte se a vyrazte také. Slovensko máme kousek, tak není na co čekat. :)

Mixové lezení Biely kvet, Slovensko

Už nevím přesně, kdy jsem poprvé absolvoval zimní Tatry na Zeleném plese a je úplně jedno, jestli to byl únor nebo březen 1994. Každopádně jsem tehdy poprvé uviděl ledové linie v severní stěně Malého Kežmarského štítu a sbíral jsem si z toho notnou chvíli bradu ze země.

Ještě tu zimu jsme přelezli známý nováčkovský traverz „Sczepanského cestu“, která Boceka křižuje a věděl jsem, že si ji určitě budu chtít vylézt, stejně jako ledový kout „Poludňajšího kludu“ nebo visící rampouch "Bieleho kvetu". Poludňajší klud už jsem v podmínce chytil víckrát, ale Biely kvet  a Bocek….  Ne, ne a ne.

Rychlé rozhodování a jede se na Zelené pleso

Minulé pondělí dali kluci krátký report z lezení na Zeleném plese a jedna fotka, prostě jeden záběr stěny rozhodnul.  Odjezd na drytoolingové závody zrušen, chata zarezervovaná, všechno ostatní stranou. Takto to nebylo vytečené od roku 1994, možná snad jednou nebo dvakrát. To jsme ale nebyli schopní se tak rychle dostat na chatu. A správné načasování je pro lezení ledových mixů rozhodující.

Linie Slovensko Zelené pleso

Takže rychlé rozhodnutí, hotovo. Změna plánu v nejbližším možném termínu, hotovo. Těším se na mixové lezení. Ale co spolulezec? Roztáčí se kolo telefonátů. Nakonec se kvůli počasí posouvá odjezd o jeden den. V sobotu večer už ale pod hvězdnou oblohou šlapeme s částí FLT (rozuměj „Female Loko Team“) na chatu. V neděli vylezeme něco s holkama a večer dorazí Peter na pondělí, kdy půjdeme vyzkoušet Boceka.

Vyráží se na slovenský Biely kvet

V neděli ráno trochu fouká, ale to ve spodních patrech Biely kvet, Slovensko, mixové lezenístěny vůbec nevadí. Perfektně vytečený „Biely kvet“ je jasnou volbou. Jedná se vlastně o narovnávací variantu několika starších cest, která je poslední roky velmi špatně, přesněji řečeno málokdy lezitelná.

Klíčové pro Biely kvet je, aby byl led. Dvě délky lehčích mixů a už se leze v ledové glazuře okolo 70° pod klíčový, zhruba 8 m vysoký rampouch a dál na Německý rebrík, strmý ledový žlábek s nádhernou expozici pod nohama. Glazury třetí délky nejdou moc jistit, ale kvalita ledu je super, tutové dvě skobky dávají  jistotu dobrého štandu.

Přečtěte si také:  Představujeme nové HUDY ambasadory

Bohužel zrovna ve chvíli lezení klíčové délky padá nejvíce prachových lavinek za celý den. Ve výlezu z nejstrmějšího čekám nekonečně dlouhé vteřiny v proudu padajícího sněhu, skrz který si nevidím na nohy, ruce zmrzlé až po předloktí. Prostě romantika a psychohygiena nejvyššího kalibru. Závěrečný žlábek už je vychutnávačka za odměnu a když dolezou holky, přestávají padat i ty prachové lavinky. Prostě, už nás nesetřepe.

Nový lezecký partner na mixové lezení

Večer dochází Peter. Polezeme spolu poprvé, ale ani jednomu z nás to nevadí. Oba toho máme nalezeno dost, abychom se rychle dokázali sladit i s novým lezeckým parťákem.

Ráno je obloha vymetená, kýčovitý úsvit, bezvětří. Teplota je lehce pod nulou. Co víc si přát. Krátce po půl osmé už zblízka okukujeme glazury první délky a není na co čekat. Ledu už rozhodně za dnešek nepřibude, takže bereme to, co je. Led je tenký, ale super, plastický. Není ho moc, takže se až na dvě tři místa na nejkratší šroub nedá zavrtat, ale sklon je do 75°, takže to jde vyběhnout poměrně rychle. Ze štandu chvíli okukujeme druhou klíčovou délku.

Bocek, Slovensko, mixové lezeníRampouch je sice na poslední roky silný, ale jeho kořen nahoře nic moc.

Mixový oblez zprava rampouchu je bohužel kompletně bez ledu, takže je zapotřebí rychlé rozhodování. Lezeme pro radost, takže to bereme zprava až do rampy Sczepanských a zpět do Boceka.

Do nejstrmější části nalézá Peter. Štand je mírně stranou, a tak si můžu z krásného pohledu vychutnat úsporné a efektivní pohyby svého spolulezce ve strmém ledu.

Ještě pár pohybů lana, štand, zruš a můžu následovat zelenožlutou linii našich lan na bleděmodrém ledu.

Úžasná expozice, tanec mezi cepíny a mačkami a souhra hor. Následující dolezové délky už jsou jen v perfektním ledu s nasvícenými Žeruchami a Kozím štítem za zády.

Přečtěte si také:  Millet Base Camp 2015 aneb jak jsme zdolali Arête des Cosmiques

Ledolezení na Poludňajší klud

Nad poslední kaskádou přebíháme doprava na slaňák nad levým Y. 60 m lana, čtyři slanění a jsme zpátky pod stěnou. Holky ještě lezou Sczepanské a je teprve poledne. Rychle se domlouváme, co dál. Peter ještě „Poludňajší klud“ nelezl a tak přebíháme pod levou část stěny.

Mixové lezení, Poludnajsi klid, Slovensko

Ve výborném pevném sněhu a lehčích mixech lezeme sólo až pod klíčové dvě délky. Jedna délka glazury je do 75°, druhá je pěkný kompaktní led, místy kolem 80°. Nádherná klasika, jen je nutné dát si pozor na padající led od prvolezce. Bohužel na štandu není moc možností, jak se krýt a ještě je přímo ve spádnici.

S Lenkou a Jančou se potkáváme na Žebříku. Na samostatné babské družstvo je Sczepanský pěkný počin na úvod sezóny.

Pak už jen seběhneme na chatu, zapijeme krásné túry jednou rychlou Demenovkou a vyrážíme na cestu domů.

Hodnocení lezecké túry na Slovensku

Pro někoho to mohou být dva uspěchané dny, dva dny mrznutí a bolesti z přemrzajících prstů, dva dny zpocených zad pod batohem. Pro mne to byly dva dny plné zážitků, vteřin, minut a hodin, kdy vnímáme jen tady a teď. Chvíle, které se moc nedají popsat, ale o to lépe se dají prožít. Takže díky Janče, Lence a Peterovi, že jsem je mohl prožít s nimi.

Kdysi mi jeden moudrý muž řekl jedno, prý snad čínské přísloví. „Když je tygr v dobré náladě, nasedni na něj a jeď. Dá ti práci se udržet, ale když to zvládneš, nikdy na takovou jízdu nezapomeneš. Když dobrou náladu nemá, nezkoušej to“. Takže nakonec i díky „tygrovi“ za jeho dobrou náladu.

Resumé:

  • Biely kvet – variant cesty Račko Vestenický po Německý  žebřík. Cca 250 m, klasifikace M5+/80°
  • Bocekov ladopád – do kotle M.K.Š., cca 280 m, klasifikace WI3 – WI5+/ M4, lezeno s oblezem druhé délky
  • Poludňajší klud – cca 280 m po Německý žebřík, klasifikace M3/ WI3+

Doporučené vybavení:

Cepíny Black Diamond Fusion

Sedák Rock Empire Lightning

Helma Rock Empire Galeos

Skoby Black Diamond Express Ice Screw

Přístup na chatu:

Z Tatranských Matliarov, je nejlepší parkovat u hotelu Hutnik. Po cca 2 hodinách klidné chůze dorazíte na chatu při Zelenom plese. Podle podmínek může být velmi výhodné vyrazit na lyžích, zatím to chce „kameňáčky“.

Nástup do stěny, sestup:

Podle vybrané cesty  se dáte svahem od plesa pod stěnu, cca 20 – 30 min. Sestup je možný buď některou ze slaňovacích drah, je dobré tyto možnosti znát předem, nebo Německým žebříkem. Pozor, většina smrtelných nehod se na této stěně stala právě při sestupu Německým žebříkem.

Průvodce:

Tištěný průvodce – „Malý Kežmarský štít – horolezecký sprivodca“, Pavol Jackovič

Pin It on Pinterest