NEPÁL: 18 dní na stezkách u Annapuren – 2. část

Přečtěte si pokračování 18denní cesty na stezkách u Annapuren. V této části se s vámi Karel Štěpánek z projektu Travel4ever podělí o zkušenostech z treku Annapurna Circuit. Nepálské vrcholky, údolí, vesničky i lidé určitě učarují i vám...

Vybavení pro treky Annapurna

O tom, jaké byly treky Annapurna basecamp jsme vám již psali v první části článku, kde jste si mohli také přečíst, jaké vybavení se v Nepálu během turistiky hodí. Pojďme se vrhnout na druhou část a vše, co vám předvede Annapurna Circuit...

Annapurna Circuit

DEN 9: Ghorepani (2860 m) – Poon Hill (3210 m) -  Tatopani (1190 m)

Ráno jsme s našimi novými argentinskými kamarády vyběhli na východ slunce na známý kopec Poon Hill ve výšce 3210m. Měli jsme štěstí, neboť obloha byla krásně jasná a mohli jsme tak obdivovat obrovské himalájské pohoří. Bez větší námahy jsme stanuli na vyhlídce a mohli se  kochat výhledem na sedmou a desátou nejvyšší horu světa: Dhalaugiri (8167m) a Annapurna I (8091m)!!

Byly to vlastně první osmitisícovky, které jsme v životě viděli. „Takhle z dálky z pouhých 3 tisíc metrů se na ně kouká moc pěkně“, zasmáli jsme se a museli jsme vzdát velký respekt všem českým vynikajícím horolezcům! O Annapurně I se říká, že má velmi mrazivé a nepředvídatelné počasí. Jedná se o horu, kde např. Radek Jaroš přišel o své prsty na noze. Dhalaugiri je od ní vzdálená asi jen 35 kilometrů vzdušnou čarou.

DEN 9 Poon Hill - výhled na osmou nejvyšší horu světa Dhalaugiri

Při pohledech na himalájské velikány jsme posnídali a celkem pozdě se vydali z Ghorepani do Tatopani. Mělo to být jednoduché klesání asi 1700 m. Cesta se však ukázala být velmi zdlouhavá. Dorazili jsme proto až téměř za tmy a poslední hodinu nás ještě stihl silný monzunový déšť. Celí promočení jsme dorazili do Tatopani, které nás mírně zaskočilo svým nehezkým vzhledem.

Bylo tam pouze pár domů mezi řekou, silnicí a hromadou odpadků. Vše nám však vynahradily termální prameny, které v této vesnici mají. Tatopani totiž v překladu znamená „teplá voda“. Nepálci mají rádi vodu pěkně teplou a to dokonce až tak horkou, že v ní běžný smrtelník jiné národnosti nevydrží ani 5 minut! Po celodenní drsné chůzi to pro nás byla obrovská úleva.

DEN 10: Tatopani (1190 m)

V ošklivé vesnici Tatopani se nám nakonec díky termálním pramenům tak zalíbilo, že jsme se tam rozhodli zůstat další den a zregenerovat unavená těla. Po 4 dnech každodenní 10 hodinové chůze nás už celkem bolely nohy i záda.

DEN 11: Tatopani (1190 m) – jeep Jomson (2720 m) – bus Muktinah (3760 m)

Ráno jsme potkali pár dalších cestovatelů z Anglie a Švýcarska a domluvili jsme se s nimi na sdílení jeepu do města Jomson. Z Tatopani měl odjíždět také místní autobus, ale žádný jsme neviděli. Cesty v Nepálu jsou obecně hodně špatné, a proto jsme byli rádi, že jedeme lehce bezpečnějším jeepem. Po několika hodinách jízdy se začala krajina zcela proměňovat.

DEN 11 Jomson spíše připomíná Afghánistán

Vrcholilo to v Jomsonu, který vypadal, že už tam rok nepršelo. Vše bylo naprosto suché, domy měly střechy zatížené dřevem a celkově působil Jomson jako jiná země. Měli jsme pocit, že už nejsme v Nepálu, ale někde v Afghánistánu. Jomsom jsme si prošli a poté se vydali místním autobusem do Muktinathu.

DEN 12: Muktinath (3760 m)

Dvanáctý den u Annapuren jsme využili na aklimatizaci. Zůstali jsme v Muktinathu a navštívili jsme proslulý hinduistický chrám i okolní vesničky. Nejvíce nás uchvátila vesnice Jharkot, na kterou jsme se nemohli vynadívat ze všech stran. 500 let staré domy zasazené mezi horami byly zkrátka kouzelné.

DEN 12 Vesnice Jharkot na Annapurna Circuit Treku

DEN 13: Muktinath (3760 m)-Champurbuk (4200 m)

Tento den jsme se přiblížili k finálnímu útoku na horský průsmyk Thorong La. Problém treku z této strany je, že výše nad 4200 m už se nenachází žádná záchytná chata. Musíte tak absolvovat velmi dlouhou a náročnou cestu přes horský průsmyk ve výšce 5416 m. Šli jsme proto spát brzy, abychom se připravili na další den.

DEN 13 Pod horami v Muktinath

DEN 14: Champurbuk (4200 m) – Thorong La Pass (5416 m) - Ledar

Přestože nám i Nepálci říkali, že jsme blázni, neměli jsme na výběr. Museli jsme horský průsmyk Thorong La Pass překonat ze strany od Muktinathu. Vstali jsme proto ve 3:30 a vyrazili k prudkému cíli. V tuto brzkou hodinu a ve 4 tisících metrech byla opravdu velká zima, nicméně jsme se nekonečným stoupáním zahřívali. Cesta na vrchol nám nakonec trvala 7 hodin! Poslední stovky metrů jsme už výrazně cítili výšku přes 5 tisíc metrů.

Krajina byla úžasná, obdivovali jsme ledovce i horská plesa. V nejvyšším bodě průsmyku v 5416 m jsme si udělali pár oslavných fotek s cedulí a začali sestupovat druhou stranou dolů. Natálii už totiž dost bolela hlava a pokud zafoukal vítr, byla nám šílená zima.

DEN 14  Průsmyk Thorong La Pass 5416m překonán!

Cestou dolů jsme potkávali Nepálce, kteří nesli na ramenou obří klády až z Manangu. Prý budou stavět na vrcholu Tea house! Pracovat v takové nadmořské výšce asi nebude nic záviděníhodného, a tak se u nich určitě na čaj stavte! Vyčerpaní jsme došli na další chatu, kde jsme se asi hodinku prospali a pokračovali dále v chůzi až do Ledaru. S krátkou pauzou jsme tak byli na nohou od 4:00 do 19:00 hodin. Určitě to tak byl náš nejnáročnější den v Nepálu.

DEN 15: Ledar (4200 m) – Manang (3540 m)

Manang nás už z dálky uchvátil při pohledu na staré dřevěné domy, políčka a řeku. To vše se nacházelo v magickém údolí Manang. Máte-li více času, určitě tu pár dni vydržte. Můžete podnikat spoustu výletů k ledovcům a jezerům. Příroda je tu jedna z nejhezčích z celého annapurnského treku.

V Manangu nás bohužel zastihla jedna nepříjemná událost. V jedné z restaurací jsem si tradiční knedlíčky momo a polévku tukpa zalil pikantní omáčkou, která byla zřejmě na stole již pár let. 😀 Důsledkem byla otrava jídlem a následovala celá noc zvracení. Z toho plyne ponaučení: Nikdy si nedávejte věci, které vypadají zkaženě. Pravděpodobně zkažené jsou.

DEN 15 Úžasné scenérie údolí Manang

DEN 16: Manang (3540 m)

Krásné okolí Manangu jsme příliš neprozkoumali, neboť jsem další den strávil mezi postelí a záchodem. Naštěstí se můj stav po jednom dni trochu zlepšil a mohli jsme pokračovat dále.

DEN 16 Lidé ve vesnici Manang

DEN 17: Manang (3540 m) – Chame (2650 m)

Byl jsem stále velmi zesláblý, a proto jsme uvažovali o cestě z Manangu do Chame jeepem. Vysoké ceny mě však postavily na nohy. Vzal jsem si batoh a vyrazili jsme na 9 hodinovou cestu. Krajina se už po několikáté za cestu proměnila. Tentokrát příroda vypadala jako v Kanadě.

Najednou byly všude jehličnaté stromy, řeka i hory. Čekali jsme, kdy na nás vyběhne nějaký medvěd. Mysleli jsme si, že třeba cestou někoho stopneme. V našem směru ale neprojelo za celý den jediné auto, a tak jsem těch 9 hodin musel nakonec ujít i se svým nalomeným zdravotním stavem.

DEN 18: Chame (2650 m) – jeep Besi Sharar – bus Pokhara

Z Chame jsme usmlouvali jeep na 20.000 NRP (cca 20 USD), který nás za 7 hodin odvezl otřesnou cestou do Besi Sharar. Cena byla na poměry vysoká, ale tento poslední úsek cesty už jsme nechtěli absolvovat pěšky. Z Besi Shakar jsme poté dojeli ještě ten samý den za 4 hodiny do Pokhary běžným autobusem za 500 NRP.

Některé části Annapurna Circuit treku můžete absolvovat pomocí jeepů či autobusů. Pokud máte čas, určitě si trek projděte celý. Pokud přidáte Annapurna Base Camp, osvědčilo se nám trek na koncích zkrátit využitím místní dopravy. Nejkrásnější místa pro nás stejně byla v oblasti Muktinath, Thorong La a Manang! Ať už se vydáte na jakýkoliv trek u Annapuren, anebo v jiném nepálském parku, nemůžete udělat chybu! Všude je to nádherné!!

DEN 17-18_travel4ever_mapa_annapurny

Sledujte naše další dobrodružství na facebooku.

Napsal Karel Štěpánek
www.travel4ver.cz
HIMALÁJSKÝ ÚSMĚV


Karel ŠtěpánekKarel Štěpánek

Liberecký rodák a cestovatelský ambasador Hudy. Stihl už navštívit více než 50 zemí, založil projekt travel4ever.cz a absolvoval dvouletou cestu kolem světa.

Odebírat

Pin It on Pinterest