Jak je to s nepromokavostí a prodyšností u outdoorového vybavení?

Nepromokavost a prodyšnost, dvě slova, která nás zajímají snad u všeho outdoorového vybavení, protože kdo je v suchu, je i v teple a v pohodě. Tyto dvě funkce jsou spolu i velmi těsně provázány a rádi bychom, aby jejich hodnoty byly co nejvyšší. Ale jak to s nimi vlastně je, když každý uvádí u svých výrobků nějaké hodnoty, které mohou, a většinou jsou, pravdivé, ale nemusí to pro nás znamenat vždy to pravé ořechové...

nepromokavost_prodysnost

Co je nepromokavost?

Tento parametr nás zajímá z té nejsvrchnější části našeho vybavení, tj.bundy, kalhoty, boty, ale i stany, protože když začne pršet, tak tyto vrstvy to schytají první.

Vodonepropustnost (nepromokavost) se uvádí v hodnotách mm vodního sloupce. Dle platných norem je materiál nepromokavý pokud má alespoň 2000 mm vodního sloupce. Setkal jsem se i s tím, že prodejce uváděl u stanu nepromokavost 800 mm vodního sloupce, což je výška běžného kuchyňského stolu, a pro laika je logická úvaha : „Když to unese takovou výšku vody, tak je to dostatečně nepromokavé“. Pro opravdové outdoorové aktivity je však i normou daná hodnota nedostačující, je dobrá tak pro deštník, kdy kapky padají volně z nebe a k tomu ještě nefouká vítr.

Jak je to u oblečení

Pro většinu naše oblečení do přírody mají smysl hodnoty nad 10 000 mm vodního sloupce. 10 m vody, to už je snad nemožné, aby nastalo, to by nás zatlouklo do země, ale nejedná se pouze o vodní srážky, jde o tlak vody, který nastává velmi snadno. Např. při sedu působí na materiál ekvivalent 5 000 mm (téměř celá hmotnost člověka na sedací ploše),  při kleku 12 000 mm (tam se nám hmotnost roznese do plochy kolen) a v neposlední řadě popruhy batohu, tašky, kabelky, tam je hmotnost přenesena pouze na nosné popruhy, kde pak může nastat tlak až 18 000 mm. Tam se pak již projevují ty vysoké hodnoty nepromokavosti uváděné u jednotlivých materiálů použitých na našem outdoorovém vybavení.

Jak je to s nepromokavostí a prodyšností u outdoorového vybavení?

Jak je to u stanů

Pro běžné turistické stany je pak dostačující hodnota nepromokavosti 3000 mm vodního sloupce pro tropiko a pro podlážku alespoň 5000 mm vod. sloupce. Tropiko běžným dešťům odolá a podlážka musí mít více, protože jestliže den předtím pršelo a my postavíme na louce stan, tak v zemi je stále dostatek vlhkosti na to, abychom ji koleny protlačili dovnitř.

Přečtěte si také:  Lezení v ledu II: Lezení s horním jištěním

Fjallraven Classic 2016

Prodyšnost

Toto je také velmi zajímavé slůvko. Při veškerých našich aktivitách se pohybujeme a vytváříme teplo. A v tomto teple se pak potíme, aby se organizmus nepřehříval, a pot se dostává z kůže na její povrch, odkud se při použití odpovídajících spodních vrstev dostává dále a dále od těla, až by měl poslední vrstvou dýchat do volného prostoru. A o tom je právě prodyšnost. Když si na sebe vezmete igelitovou pláštěnku, tak sice nepromoknete, ale za chvíli budete stejně zmáčení, protože pot skrze igelit nepostoupí pryč a zůstane pod ní. Pak již ani spodní vrstvy nebudou tuto vlhkost převádět dále a my budeme, dokud se budeme hýbat, v teple, ale v mokru. Pokus se zastavíme, tak pot vychladne a bude nám pěkná zima. Takže je lepší si koupit kvalitní vybavení, které zajistí, že nepromokneme, ale vodní páry od těla budou prostupovat do volného prostoru a nebudou zůstávat na nás.

Fjallraven Classic 2016

Prodyšnost se uvádí ve dvou jednotkách, dle způsobu měření. Jednou jsou g/m2/24hod (MVTR) a druhou je Pa.m2/W (Ret).

Ret má následně jednoduchou číselnou interpretaci a udává odpor proti průniku vodních par. Platí čím nižší číslo Ret, tím lepší prodyšnost. Klasifikace prodyšnosti materiálů podle Ret je následující:

Přečtěte si také:  Lyžování v rakouském Zell am See Kaprun. Užijte si radost naplno!
PRODYŠNOST
(pro srovnání, nejlepší
materiály dosahují
hodnoty Ret nižší než 4)
RET < 6 velmi dobrá
RET 6 – 13 dobrá
RET 13 – 20 uspokojivá
RET > 20 neuspokojivá

Prodyšnost měřená metodou MVTR (Moisture Vapor Transmission Rate) se udává v jednotkách g/m2/24 hod. Udává, kolik gramů páry se může odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR).  Při volné chůzi po rovině vypotíme cca 10 000 g/m2/24 hod., při rychlé chůzi či chůzi do kopce se budeme pohybovat na cca dvojnásobné hodnotě  a při běhu až 25 000 g/m2/24 hod.

Materiály vodní páry propouští, ale nikdy se nejedná o 100 %. Když budeme v létě štípat dříví do půl těla, tak i když nebudeme oblečení, pot nám bude zůstávat na těle.

Když se vrátíme úplně na začátek článku, tak nepromokavost/prodyšnost jsou pro nás důležité a jdou ruku v ruce. Obecně platí, že čím větší vodonepropustnost, tím menší prodyšnost. Lepší je to v případě membrán, ale u zátěrových materiálů je markantní. Takže je potřeba si předem zvolit v jakých podmínkách budeme vybavení používat, a potom zvolit ten nejvhodnější materiál, ze kterého bude naše oblečení, aby nás dostatečně ochránilo, ale současně jsme se v něm nekoupali v litrech potu.


Napsal Michal Burda z HUDY Hřensko

Související články:

Prodlužte životnost outdoor oblečení. Vyzkoušejte Granger’s

Péče o oblečení. Nová produktová řada Granger’s

Péče o outdoor vybavení. S Granger’s snadné!

Pin It on Pinterest