Norsko jako skialpový ráj

Zdálo se vám někdy ve snu o lyžování? Myslím, že většina takových snů se musí minimálně podobat Norsku. Vždyť může být něco lepšího než brázdit prašan uprostřed pusté, divoké, severské přírody, za zády tušit blyštivé ledovce a žulové monolity a před sebou vidět hluboké fjordy s temně modrými vodami? Inspirujte se tipy od bratří Švihálků, kteří byli v Norsku už devětkrát.

cover

Přestože jsme už s lyžemi projeli hezký kousek světa, Norsko stále zůstává naší srdcovkou číslo jedna. Strávili jsme tam spoustu času a poznali spoustu fantastických míst. Norsko má z hlediska skialpinismu neskutečný potenciál, není až tak daleko, hory jsou tam téměř všude a sněhu je vždy dostatek. Ale protože souhrná rozloha norských pohoří je shodná s rozlohou celých Alp, může být pro našince celkem těžké se v tom všem zorientovat. Proto bychom vám zde chtěli předložit takový náhled do pestré skialpové palety, kterou Norsko nabízí, a představit hlavní horská pásma této skandinávské země.

Začněme tedy hezky odspodu, v jižním Norsku:

1. Jotunheimen

Nejvyšší pohoří Norska, jehož název v překladu znamená "Domov obrů". A klidně by jím mohl být. Rozlohy Jotunheimenu jsou dechberoucí, území je z velké části pokryto ledovci a nachází se tu nejvyšší hory Norska a celé Skandinávie - Galdhøpiggen (2469 m) a Glittertind (2465 m). Ty samozřejmě patří mezi nejpopulárnější cíle zdejších skialpinistů, což podporuje i fakt, že jsou obě hory technicky velmi nenáročné. Dalším highlightem je pětidenní přechod Jotunheimenu, taková norská Haute route. Jotunheimen je vnitrozemské pohoří a všeobecně v něm najdete především kulaté, technicky jednoduché hory, které nabízí nekonečné mírné pláně toho nejlepšího prašanu. Sezóna zde ale trvá až do června, kdy jsou hory pokryté solidním jarním firnem a na túry můžete jít často jen v tričku.

Jotunheimen-v-celé-své-kráse

Jotunheimen v celé své kráse

2. Hurrungane

Jde o jihozápadní výběžek Jotunheimenu, tedy opět vnitozemské pohoří. Na rozdíl od Jotunheimenu je však tohle pohoří rozlohou malinké, ale neuvěřitelně skalnaté a rozeklané. Tvary hor tu připomínají zuby nebo přídě lodí a uprostřed jinak ploché náhorní plošiny působí opravdu majestátně. Jsou tu strmé žlaby alpských rozměrů a na ty nejtěžší hory se se skialpy dostat bohužel nedá, i tak je tu však nabídka pestrá a především středně náročná túra na Store Ringstinden patří k největším klasikám celého Norska. Možná nejlépe vystihuje atmosféru tohoto koutu Norska opět překlad jeho názvu - "ti, co dělají hluk". Opravdu, v pohoří stále slyšíte hluk. Je tu spousta ledovcových séraků a lámavých skalních stěn, z nichž padají ledové a kamené laviny, které hluk způsobují.

Tento-úžasný-skalní-zub-(vlevo)-je-Store-Ringstinden-a-je-překvapivě-dostupný-na-lyžích!

Tento úžasný skalní zub (vlevo) je Store Ringstinden a je překvapivě dostupný na lyžích!

3. Sunnmøre

Když se zeptáte rodilého Nora, co je nejmalebnější pohoří jižního Norska, obvykle odpoví Sunnmøre! Harmonie, s jakou se tu snoubí otevřené moře, hluboké modré fjordy, zelené pobřeží, špičaté skalnaté vrcholky a bílé sněhové pláně pro sjezdy, je i na norské poměry zkrátka jedinečná. Mezi superklasiky patří Kolåstinden a Slogen. První jmenovaný je jednoduchá jednodenní túra na jeden z nejvyšších vrcholů oblasti, druhý jmenovaný je už podstatně náročnější. První den musíte vystoupit na samoobslužnou chatku Patchellhytta, a teprve druhý den pokračujete na vrchol Slogenu. Poslední metry se jdou většinou bez lyží, s mačkami a cepínem. Odměnou je vám však neskutečný pohled na temné vody Hjørundfjordu více než 1500 metrů hluboko pod vámi a strmý (35-40°) dechberoucí sjezd. Za návštěvu stojí i nedaleké město Ålesund, Benátky severu.

Sunmore,-království-fjordů-a-hor-v-jižním-Norsku

Sunmore, království fjordů a hor v jižním Norsku.

4. Jostedalsbreen

Jde o největší kontinentální ledovec pevninské Evropy, který je přitom v bezprostřední blízkosti fjordů a mořského pobřeží. Rozloha jeho ledových plání je dechberoucí a přechod tohoto ledovce je velkým vícedenním skialpovým dobrodružstvím. Mimo tento hlavní podnik se zde nabízí mnoho významných vrcholů. Ale pozor, v oblasti jsou velmi výrazná převýšení, možná největší v celém Norsku! Tak třeba Skåla nabízí opravdu velmi dlouhou túru s převýšením 1700 metrů. Kdo to nevzdá a vydrží, může se z vrcholu vysoko nad čarokrásným jezerem Lovatnet rozhlédnout po celém tomhle zvláštním kraji ledovců a hlubokých tmavých fjordů. Nejlepší výhled na samotný ledovec pak nabízí nejvyšší vrchol oblasti Lodalskåppa, která je už prakticky nunatakem Jostedalsbreenu. I tady vás však čeká převýšení 1600 metrů a k tomu i velká vzdálenost.

Nekonečné-rozlohy-ledovce-Jostedalsbreen

Nekonečné rozlohy ledovce Jostedalsbreen.

5. Romsdal

Romsdal je podle pověstí domovem trolů. Je také domovem nejvyšší skalní stěny Evropy, která se jmenuje právě po nich Trolí stěna, norsky Trollveggen. Taktéž v Romsdalu umí být převýšení obrovské, uvážíme-li, že hory jsou přímo u moře a dosahují výšky až 1850 metrů. Často se vám proto může na jaře stát, že vyrazíte na túru z džungle zelených údolí, ale nahoře vás čeká stále ještě tuhá zima, sníh a mráz. Hodně hor je tu technicky náročných, jakož i nejvyšší vrchol oblasti Store Venjetinden, který je velkou klasikou norského extrémního lyžování. To ale neznamená, že se tu nenajde nic pro začátečníky. Vrcholy jako Ystetind nebo Kirketaket se právem těší velké oblibě mezi skialpinisty všech úrovní a nabízí nádherné výhledy na otevřené moře Severního Atlantiku.

Prašan-na-Venjetindenu

Prašan na Venjetindenu.

6. Rondane

Nejstarší národní park v Norsku, který nabízí jedinečné putování arktickou tundrou. Uprostřed této náhorní plošiny najdete několik klasických skialpových cílů, známé jsou především dvoutisícovky StorrondenVeslesmeden, na které vedou snadné túry rozlehlými pláněmi. Nejvyšší hora oblasti Rondslottet je potom technicky o trošku náročnější. Výchozím bodem do těchto hor je osada Myssusaetra a opěrným bodem úžasný samooblužný winterraum na břehu jezera Rondvatnet. Rondane by se dalo ze všech norských pohoří nejlépe přirovnat k Islandu, protože hory jsou zde menší a mírnější, za to rozlohy obrovské. Bohužel, občas tu bývá méně sněhu, protože oblast leží ve srážkovém stínu Jotunheimenu. V parku můžete potkat velká stáda sobů polárních.

Putování-národním-parkem-Rondane

Putování národním parkem Rondane.

7. Dovrefjell

Z hlediska arktické fauny a flóry jde v rámci jižního Norska o oblast číslo jedna. Dovrefjell je ještě podstatně rozlehlejší než Rondane a podobnou tundru jinak najdete v Norsku až v Laponsku, o tisíce kilometrů severněji. Jde o rovinatou krajinu na náhorní plošině, která není z hlediska skialpinismu tak atraktivní. Ovšem minimálně Snøhetta, nejvyšší hora Norska mimo Jotunheimem, za návštěvu na lyžích rozhodně stojí. O to více, že tahle túra se dá v jarním období nakombinovat s bikem. Polovinu trasy pak jedete na kole, polovinu jdete na lyžích. Tundra Dovrefjellu má nezaměnitelnou atmosféru už jenom tím, že zde žijí pižmoni, mohutní sudokopytníci, kteří jsou dokonale přizpůsobeni mrazům vysokého severu. Dovrefjell je nyní už jejich posledním a jediným domovem v Evropě.

Skialp-s-kolem-v-Dovrefjellu

Skialp s kolem v Dovrefjellu.  

 

Za posledními třemi lokalitami se musíme přesunout daleko do severního Norska:

8. Lofoty

Lofotské souostroví je celosvětově známou atrakcí severního Norska. Strmé žulové hory s rozeklanými vrcholy a hřebeny, zpola ponořené do vod Severního Atlantiku, působí už po generace na návštěvníky dojmem krajiny z jiného světa. Ale jakmile se ostrovy vylidní od letních turistů a napadne první sníh, stává se z nich teprve ten pravý ráj: ostrovní hory v zimním hávu v dokonalé harmonii s okolní mořskou hladinou. Ale tak jako vždy u těch nejlepších věcí, je tu i jeden háček: Golfský proud. Ten přináší do oblasti velice proměnlivé a často teplé počasí, které se může projevit i výrazným nedostatkem sněhu kdykoliv v sezóně.

Mezi největší klasiky patří náročný Geitgaljern nebo menší a více lidové vrcholky Småtindan a Torskmannen.

Higravtinden-těsně-pod-nejvyšším-vrcholem-Lofot

Higravtinden těsně pod nejvyšším vrcholem Lofot.

9. Narvik

Tohle je skrytý drahokam a možná nejlepší oblast severního Norska! Prastaré ledovce vytvarovaly v okolí fjordu Skjomen a Efjord neuvěřitelné žulové dómy, které vytváří spektakulární a vysoce originální sjezdové linie končící často až přímo na mořském pobřeží. Fjordy nejsou hluboko zařízlé jako v jižním Norsku. Jsou naopak mělké a krajina tak působí velice otevřeným dojmem. Členité pobřeží je nejdříve lemováno rovinatými bažinami a až nad nimi ční hory. Hlavní klasikou je tu túra na předvrchol norské národní hory Stetind, odkud se vám otevře výhled na tohle přírodní divadlo: modré fjordy, bažiny všech odstínů hnědé a okrové, tmavé žulové stěny a bílý sníh. Další možností je třeba ledovcový obr Frostisen, kde musíte přímo z hladiny moře nastoupat závratných 1724 metrů k jeho vrcholu nebo Gangnesaksla (hory tu už občas nesou laponské názvy) se svým gigantickým žlabem končícím ve vodách Skjomenu.

Obří-žlab-Gangnesaksly-končí-až-ve-vodách-fjordu

Obří žlab Gangnesaksly končí až ve vodách fjordu.

10. Lyngenské Alpy

Za poslední oblastí zavítáme až na samotný sever Norska. Poblíž města Tromsø, které tvoří centrum norského severu, se nachází velmi hornatý poloostrov, který je natolik vyzývavý, že dal vzniknout novému způsobu skialpového objevování: právě tady se zrodila myšlenka Ski´n Sail, protože některé hory či doliny nejsou přístupné jinak než z moře. V Tromsø v přístavu na vás čekají plachetnice, aby vás dopravili pod ty nejdivočejší sjezdy vašeho života! Asi žádné norské pohoří nemá tak ryze alpský charakter a rozměry ledovcových trhlin, převějí či séraků si tu v ničem nezadají s alpskými čtyřtisícovkami. Ale i bez lodi si tu člověk užije. Mezi dostupné hory patří i velká klasika Jiehkkevárri (1834m), která je zároveň nejvyšší horou celého severního Norska. Pozor, opět se stoupá přímo od moře! Další možnou výzvu může představovat například Store Lakselvtind, který už ale na vrchol pustí pouze velmi zkušené skialpinisty.

Lyngen,-to-už-je-dálný-sever-Norska

Lyngen, to už je dálný sever Norska.


Kejda Ski TeamKejda Ski Team

Brněnští bratři Švihálkové alias Kejda Ski Team jsou jedněmi z nejúspěšnějších českých skialpinistů posledních let. Na svém kontě mají sjezdy šesti šestitisícovek v jihoamerických Andách (Ranrapalca, Tocllaraju, Nevado Copa v Peru a Huayna Potosí, Illimani a Sajama v Bolívii). S lyžemi na nohou navštívili i další exotické destinace jako je Nepál, Maroko nebo Norsko. Jakožto aspiranti na mezinárodní horské vůdce UIAGM se začínají věnovat profesionálnímu guidingu skialpových výprav a expedic.


Přečtěte si i další článek od bratří Švihálků:

Odebírat

Pin It on Pinterest