Iva Vejmolová v kanadském Canmore

Trochu se ochladilo, to ale ještě neznamená konec sezóny. Vždyť v některých oblastech nesundáte péřovku ani uprostřed léta! Své o tom ostatně ví i naše ambasadorka Iva Vejmolová, která se v červenci vydala za lezením do kanadského Canmore.

Canmore-13

ŠOK. Hned několikrát kontroluji letenku. Odlétáme už za 12 hodin a ne za 36, jak jsem si chybně myslela. Takhle začal, a vlastně i pokračoval, můj červencový lezecký výjezd do Kanady. V duchu nečekaných zvratů.

Do Calgary jsme přiletěli s Adamem a jeho tříčlenným týmem. Na cestě do Canmore se kolem nás začala zvedat zvrásněná pohoří se zaoblenými vrcholky. Krása. Nikdy před tím jsem tak nádherné hory neviděla. Po celý měsíc jsme byli ubytovaní v domě rodiny, která odjela na dovolenou. Cítili jsme se jako doma a mohli tak kvalitně regenerovat. Jediné, co mě trápilo, byla postel. Z té mě bolelo za krkem už první noc.

Proč jsme se vydali letos právě sem? Chtěli jsme navštívit nové místo a vyhnout se vedrům. To druhé se nám podařilo až moc dobře. Péřovku jsem ze sebe ve skalách nesundala.

Mezi krajany

Městu Canmore se přezdívá Czechmore. Na celkových 14 000 obyvatel připadá minimálně 400 Čechů. První den jsem se zeptala našeho kamaráda Adama z Ostravy, který zde bydlí už druhým rokem, jakou oblast by nám doporučil.  Ideálně s nejméně náročným přístupem, jelikož jsme byli ještě utahaní z cesty a časového posunu.

Canmore-4

Nesnadný přístup vyschlým řečištěm

Poslal nás do Planet X. Prý hodinku po rovince. Snadný nástup do skal si tedy představuji trošku jinak. Asi hodinu a tři čtvrtě jsme se trmáceli vyschlým řečištěm. Unavení jak psi docházíme pod krásné dlouhé linky. Cesty, které jsem si vyhlédla, jsou bohužel mokré. Před naším příjezdem dost pršelo a skály jsou úplně proteklé. Nevadí.

Rozhodujeme se, že první den pojmeme odpočinkově a rozlezeme se v něčem lehkém. Valíme oči z důlků. Smekáme z chytů, křečovitě se držíme i hýbeme a natéká nám, jak už dlouho ne. Co to je?! Sucho! V Canmore je velmi nízký stupeň vlhkosti. A je doslova přeschlo.

Canmore-8

Oblast Acephale

Medvědi a pumy

Balancování v řečišti odkládáme na neurčito a další dny vyrážíme do Acephale. Alexander Megos na dotaz, jak se mu tady v Canmore líbí, odpověděl: „Hodně se tu chodí a občas i leze“. Do všech oblastí se jde minimálně 45 minut a ještě do kopce, což nebývá v Evropě zase až tak časté. V prvních dnech se naše debata po cestě do skal vždy točila kolem medvědů.  Zjišťovali jsme u místňáků, jak velká je pravděpodobnost, že je potkáme. Medvědi je nevyváděli z míry, varovali nás však před pumami. „Ta, když si tě vybere, tak seš jasnej“. Náš tým si ze mě dělal srandu, že by si puma vybrala nejmenší a nejslabší článek, tedy mě. To ale netušili, že bych jednomu z nich skočila na záda.

Canmore-6

Takové normální parkoviště

V oblasti Acephale si vybírám cestu The Hood 5.13b (8a). Pokouším se o on sight. Nechybělo moc, bohužel tam však nějaký dobrák udělal čárku do chytu v jeho nejhorší části, přitom to byl krásný šuplík. Přelézám na druhý pokus a pouštím se do cesty Endless Summer 5.13d (8b). Na 8b mi připadá dost těžká, ale další den a na počtvrté tuto linku, asi nejhezčí a nejvyrovnanější v oblasti, přelézám. Později zjišťuji, že se v půlce cesty vylomil chyt a zmizelo madlo, čímž vznikl další boulder navíc. Obtížnost se tím zvýšila na cca 8b/b+. Uklidňuji se a pozoruji místní borce, abych si vybrala nějaký projekt.

Do Canmore jsem odjížděla ve své nejlepší formě. Udělala jsem pro to všechno. Ve zkouškovém období jsem šla poprvé s dost předměty na risk, jenom abych pořádně spala a mohla další den kvalitně odtrénovat. Chtěla jsem zde vylézt své další 8c. Prolézám Existence Mundane 5.14b (8c) a smutně zjišťuji, že je celá cesta o 2 morfo krocích. Dva skoky i pro čahouny. S mými 156 cm bez šance.

Canmore-12

Iva v cestě The Hood 5.13b (8a)

Čára přes rozpočet

Prší, a tak vyrážíme na místní undergroundovou boulderovku Cave. Vstup zaplatíš přes internet, přijde ti kód a máš celou garáž včetně Moonboardu pro sebe. S Adamem dáváme dvě fáze, dopoledne bouldering na Moonboardu, odpoledne kolečkujeme v převislé desce o sklonu 60 °. Paráda, člověka uspokojují, když se pořádně zničí.

Další den si vyrážíme odpočinout do lázní v Banffu. Sbíhám ze schodů, abych nezmokla. CVAK. Co se to stalo?! Do očí mi vyhrkly slzy. Cítím nepříjemnou bolest na krku. „To bude dobrý, jedeme, v teplé vodě to rozhýbu.“ V Banffu na nás čeká venkovní bazén s termální vodou. Zhodnocujeme první týden a probíráme plány na ty další. Jenomže ouha, krk přichází k sobě, nemůžu si umýt hlavu, horko těžko se obleču a při drncání v autě zamačkávám slzy. Během pár hodin zjišťuji, že si sama s nějakým cvičením nepomůžu. Nemůžu sedět ani si lehnout. Obracím se tedy na místního lezce a fyzioterapeuta Jacoba Cartera.

Canmore-14

Tvrdá linka Endless Summer 5.13d (8b)

Jedna z věcí, kterou fakt na výjezdu nechceš, je se zranit nebo onemocnět. Tady se mi zadařilo. Zahajuji desetidenní rehabilitaci. Třikrát navštěvuji Jacoba, který mi pomáhá uvolnit „scvaknuté“ svaly kolem krku. Poprvé zažívám akupunkturu, zkouším svou trpělivost i vůli a hledám notnou dávku optimismu. Po týdnu přestávám chodit jako robot. Už se nemusím každých 20 minut prohýbávat. Jak ale poznám, že jsem zdravá? Když bolest ustoupí, mé myšlenky se zase stáčejí k lezení. Počítám dny do konce výpravy a přemýšlím, jaká je šance se dostat zpátky do formy. Nálada klesne, když začnu po deseti dnech opatrně znovu lézt a zjistím, že mám strach. Takovou bolest už prostě nechci nikdy zažít.

Canmore-9

Magické jezero Lake Moraine

Jak z toho ven?

Co je při návratu po zranění nejdůležitější? Myslet pozitivně, brát každý malý posun na cestě zpět a hlavně se zaměřit na něco jiného než lezení. Na řadu přichází cestování. Určitě nevynechejte jezera Lake Louise a Moraine Lake. Když ovšem dojedete k Moraine Lake po sedmé ráno, zjistíte, že parkoviště už je z kapacitních důvodů zavřené. U Lake Louise si nemusíte tak brzy přivstat, ale očekávejte davy turistů, fotící se svatebčany a aspoň úsměv vyvolávající veverky.

Jak už to někdy bývá, když se daří, tak se fakt daří. Přes Canmore se prohnala viróza, která mě samozřejmě nemohla minout. Takže můj měsíční lezecký výjezd do Kanady sice moc lezecký nebyl, ale rozhodně nelituji, že jsem tohle místo navštívila! Jen se mi asi nikdy před tím nestalo, že bych se z výjezdu těšila domů, až budu moci zase trénovat.

Canmore-16

HUDY ambasadorka Iva Vejmolová

FOTO: Bára Vávrová, Petr Pavlíček

Odebírat

Pin It on Pinterest