Eliška Adamovská odjela na Mistrovství světa juniorů do Číny

Eliška Adamovská právě odjela na Mistrovství světa juniorů do Číny. Pojďme jí držet palce a zatím si přečtěte, jak lezecky prožila poslední měsíce, kde lezla, závodila a jak se vypořádala se zraněním ramene.

Eliška Adamovská

Letošní sezona odstartovala docela dobře a to skalami. Přesněji Ospem, kde jsem po dlouhém snažení, vylezla mé druhé 8b, cestu Lahko Noč Irena 8b. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsem v cestě bojovala, jsem měla z přelezu (a pořád mám) velkou radost :)

Pak následovaly nominační závody, které jsem oba vyhrála a nominovala se tak do reprezentace mládeže v lezení na obtížnost. Pak ale začal mnohem tvrdší trénink než předtím, protože se blížil Evropský pohár mládeže. Do tréninku jsem se plnou parou "obula" (tak jako do všeho) a možná to taky trochu přehnala. K tomu se ještě přičetlo dlouhodobé zatěžování těla bez dostatečné regenerace a zranila jsem si rameno. Následoval ještě jeden bouldrový "narozeninový" závod v Praze, který jsem (už s bolavým ramenem) vyhrála. Jenže se to začalo zhoršovat a bylo jasný, že zranění je vážnější. Přišly tedy na řadu obchůzky u doktorů, rezonance, fyzioterapeuti… Prostě a jednoduše se mi hroutil svět :) Na Evropský pohár jsem teda jela po dvoutýdenním nelezení a i přes to jsem se umístila na 4. místě. Celý červen a prázdniny byly ale ve znamení rehabilitace, běhání a posilování celého těla.

Evropský pohár mládeže

A povedlo se. Na konci srpna jsem začala pomalu trénovat na stěně! Nedovedu ani popsat, jak emotivní to pro mě bylo :) Samozřejmě jsem chtěla hned začít trénovat, ale tak rychle to nešlo ( hlavní ale pro mě bylo LÉZT a ani nezáleželo na tom, jak intenzivně. První zátěžová zkouška proběhla na mistrovství Evropy. Od tohoto závodu jsem vzhledem k lezecké pauze nic nečekala a chtěla jsem vidět především kamarády. Dopadlo to pro mě až nečekaně dobře, skončila jsem na 18. místě, a když k tomu přičtu, že rameno nebolelo, byla jsem spokojená a pustila jsem se naplno do tréninku.

Eliška Adamovská na závodechv Imstu

Lezeckou formu jsem chtěla ověřit na MČR v Brně. To se mi ale nepovedlo, jak jsem očekávala ( doufala? ), byla jsem hoodně nervozní a konila jsem, co jsem mohla. Ve finále mi vyjela ruka a Terka Kubátová, která se mimochodem moc zlepšila, mě přelezla. Ale i neúspěch vždy něco přinese a zpětně to hodnotím jako dobrou lekci. Nyní mám před sebou Mistrovství světa juniorů v Číně, o kterém vám napíšu, hned po návratu. Tak mi držte palce!

HUDY ambasadorka Eliška Adamovská

Odebírat

Štítky článku

Pin It on Pinterest