Laviny a počasí

Oteplení, které v uplynulém týdnu přišlo do našich hor, pořádně zamávalo se sněhovou pokrývkou a někde razantně zvedlo lavinové nebezpečí. Povětrnostní podmínky mají na vznik lavin nemalý vliv, a tak je dobré vědět, na co si při plánování túr a pohybu v zimním terénu dát pozor.

Laviny_pocasi_00

LAVINY A VÍTR

Lyžování v čerstvě napadaném prašanu je krásná, ale pěkně zrádná aktivita. Najít tu správnou cestu a neskončit v lavině není vůbec jednoduché. Do hry vstupuje celá řada faktorů. Jedním z nich je i vítr, který mi vlastně asi nahání největší strach. Vytváří totiž sněhové desky, které stojí za většinou lavinových nehod.

Když řádí vánice (sněží a silně fouká), dělají se v terénu za překážkami závěje. V pořádné vánici vznikne metrová závěj za pouhých pár minut. Na silnici se jim říká sněhové jazyky. Každý silničář ví, že prohrnovat jazyky ve vánici nemá moc smysl, protože vždy zase rychle dorostou. Účinek větru je taky často dobře vidět např. na střeše horské chaty.

Laviny_pocasi_01

Podobně funguje vítr vysoko na horách, kde se na hřebenech tvoří převěje a pod nimi nebezpečné sněhové desky. Když proto budete hledat bezpečnou linku, potřebujete znát směr větru, tedy odkud a kam naposledy foukalo. Podle toho pak dokážete odhadnout, kde jsou uložené sněhové desky, kterým se chcete vyhnout. Pozorujte údolí, hřebeny, sedla i stráně kolem sebe a hledejte stopy působení větru.

Laviny_pocasi_02

Sněhové převěje indikují směr a sílu posledního větru nejlépe. Vytvářejí se za hřebenem – směrem po větru – a představují velké nebezpečí. Po zatížení nebo také samy od sebe se mohou uvolnit a způsobit lavinu. Pohybu na převěji i pod ní se určitě vyhněte.

Laviny_pocasi_03

Pod převějí se nachází nebezpečná sněhová deska! Čím větší převěj je, tím větší je i deska pod ní. Nikdy nelyžujte pod převějí! Převěje vnímám jako vykřičníky, které mi ukazují, na jakou stranu kopce mám jet. Nejlepší je lyžovat na té, kde nejsou.

Tip: Výjimečně se stane, že stojím na hřebeni a musím jet na nebezpečnou, závětrnou stranu. Nemám jinou možnost a musím mezi převěje. V takovém případě hledám na hřebeni místo, kde převěj chybí. To znamená, že zde vítr nefoukal, nebo má svah příliš malý sklon (sněhové žebro). Jedná se o kritickou variantu, lyžování po jednom je nutnost!

Laviny_pocasi_04

Závěje se dělají za překážkou (kámen, strom, tyč…). Zmenšují se od špičky směrem po větru. Bývají vidět z dálky a pomůžou vám určit odkud a kam na vzdáleném svahu foukalo.

Námraza na rozdíl od závějí roste na překážce proti směru větru (dobře viditelné na turistických tyčích, vrcholových křížích atp.)

Laviny_pocasi_05Malé větrné tvary na sněhu představují tvrdý oříšek. Vyznat se v nich je docela těžké. Návětrná část různých „čeřin a stupínků“ bývá strmá/kolmá. Dlouhá, plochá a pozvolná část stupínků je směrem po větru. Někdy to není jednoznačné, protože vítr umí na sněhu vykreslit kruhové a vlnité tvary, které vás spíš zmatou.

Když víte, odkud a kam foukalo, rozdělte si terén na návětrnézávětrné zóny.  Návětrné svahy a zóny bývají bezpečnější. Závětrné jsou naopak nebezpečné, protože je v nich uložen sníh do sněhových desek, kterým se vyhýbejte. Když je lavinové riziko vysoké, dejte jednoznačně přednost návětrným zónám.

Někdy dojde i na složitější situace, a to třeba když vítr žene sníh napříč, nebo diagonálně terénem.  V takovém kuloáru může například foukat zleva doprava nebo naopak. V tom případě má kuloár jednu stranu závětrnou (sněhová deska) a druhou návětrnou (vyfoukáno často až na kameny/led). Pokud kuloárem musíte projít, pohybujte se výhradně po vyfoukané části! Na vyfoukaném ledu se zpravidla jde mnohem hůř než v nafoukaném sněhu, kde si snadno uděláte stupy. Stejně tak sjezd po tvrdém ledu nepatří ve srovnání s lyžovačkou v navátém prašanu mezi super zážitky. Jenomže hranice mezi bezpečím a nebezpečím je v takovém případě tenká. I pouhý jeden krok do navátého sněhu může uvést sněhovou desku do pohybu. Pro výstup raději nasaďte mačky a vystupujte po ledu. Pokud budete takový kuloár sjíždět, musíte mít sjezd pod kontrolou a udržet se ve vyfoukané polovině kuloáru. Není to lehké.

Podobně komplikované mohou být karové jámy. Jedná se o půlkruhová údolí (najdete je např. v Krkonoších), kde vám převěje pomohou určit místo, kudy vede bezpečná linka.

Laviny_pocasi_06

Se stejnou opatrností přistupujte k objíždění skal a kamenů, kde mohou být zafouknuté malé lavinové desky. V Kanadě přezdívají takovým deskám malých rozměrů familiárně „cookies“. Umět kličkovat v komplikovaném terénu při lavinovém stupni 3 a výš představuje klíč k přežití. Jak vidíte, není to jednoduché, a je to důvod, proč se laikům při vyšších stupních lavinového nebezpečí doporučuje spíše nikam nechodit, nebo využít služby odborníka.

SLUNCE A TEPLO

Slunce a teplo mají na lavinové nebezpečí podobně jako vítr velký vliv. Způsobují tání sněhu a zvyšují množství vody ve sněhovém profilu. Voda ve sněhu prudce zvyšuje lavinové riziko, podobně jako déšť. Zasněžené střechy domů vypadají pohádkově jen do chvíle, než začne svítit slunce a přijde obleva. Sníh se pak řítí s rachotem ze střech na chodníky a ohrožuje chodce. Podobně se chová sníh při oblevě na horách, kde sjíždí ze strání mokré laviny. Vliv slunce na svahy se liší podle orientace ke světovým stranám (a také podle polohy na světových polokoulích). Podle aktivity slunce se pro zimní túry rozlišují dva režimy:

ZIMNÍ REŽIM

V zimním období jsou dny krátké a slunce nemá příliš velkou sílu. Vzhledem k omezenému času plánujeme celodenní túry.

Na jižních svazích svítí slunce na sníh celý den a dokáže tak měnit jeho strukturu. Proto i v chladných zimních měsících může stabilizovat jižní svahy víc než severní, kde je vše „zakonzervované“ ve stínu. Pokud je hodně sněhu a vysoké lavinové riziko, je šance, že na jižním svahu bude situace lepší než jinde (samozřejmě záleží ještě na dalších faktorech, jako je vítr apod.). I při mrazivém počasí se za slunečných dnů mohou na jižních svazích objevovat nepříjemné krusty.

Východní a západní svahy bývají v zimním režimu ovlivněny sluncem jen částečně. Lavinové riziko zvyšují spíše vítr a jiní činitelé. Nepříjemné krusty se vyskytují výjimečně.

Severní svahy mívají díky stínu nejkvalitnější prašan, ale taky potenciál k vyššímu lavinovému riziku. Lavinové nebezpečí záleží na několika dalších faktorech (vítr, nebezpečné vrstvy aj.). Krusty se téměř nevyskytují.

JARNÍ REŽIM

Dny jsou dlouhé, slunce už má sílu, teplota více kolísá. V noci mrzne, přes den je nad nulou. Na slunci může být takové teplo, že se dá vysvléknout do trička, sníh často změkne na kaši a ztrácí stabilitu. V noci sníh znovu mrzne na „beton“.

Na jižních svazích sníh na slunci rychle taje, nabírá vodu, těžkne a sjíždí do údolí ve formě mokrých lavin. Někdy může klouzat kompletně celá sněhová masa na travnatém nebo skalním podloží – tzv. základové laviny. Kvůli vysokému lavinovému riziku je lepší se jižním expozicím v teplém slunečném počasí vyhnout. Často taky narazíte na velmi nepříjemné krusty.

Laviny_pocasi_09

Noc/ráno versus odpoledne

Východní svahy jsou prvním místem, kam ráno přijde slunce a kde po mrazivé noci najdete trochu tepla. S východem slunce nastane obměk horní vrstvy sněhu o výšce zhruba 5-10 cm, na kterém se dobře lyžuje. Odpoledne přijde opět stín a všechno znovu rychle zamrzá. Krusty jsou tu jen výjimečně.

Laviny_pocasi_07

Ráno | Dopoledne (obměk) | Odpoledne

Západní svahy zůstávají dopoledne zamrzlé, ale odpoledne se mohou proměnit v rozbředlé peklo s vysokým lavinovým rizikem srovnatelným s jižními svahy. Pokud se na túře zpozdíte a přijdete sem na odpolední sjezd, může se stát, že budete muset počkat, až slunce zapadne a rozbředlá sněhová kaše znovu zmrzne. V mokrém, těžkém sněhu hrozí uvolnění laviny. Často tu narazíte na krusty. Čím strmější svah, tím horší.

Laviny_pocasi_08

Ráno Odpoledne | Večer

Severní svahy bývají na jaře často jediným místem, kde se dá najít prašan a kde se dá lyžovat celý den. Přesto je třeba být opatrný na zakonzervované nebezpečné vrstvy nebo sněhové desky. Krusty se na severních svazích nevyskytují.

Túry v jarním režimu začínají brzy ráno, ještě za tmy. S čelovkou se na zamrzlém „betonovém“ sněhu nejlépe vystupuje vzhůru na hřebeny (často na haršajsnách nebo mačkách). První sjezdy se jezdí na východních svazích, kde přichází první obměk. Později dopoledne už je dobré se východním a jižním svahům vyhnout, protože začnou být lavinově nestabilní (zároveň sníh začne tát až na sněhovou kaši). Kolem poledne se můžete ještě dobře svézt v západních expozicích, protože tam s příchodem slunce obměk teprve začíná. Brzy po obědě už je dobré túru zakončit v bezpečí chaty, protože odpoledne se k nebezpečným jižním svahům přidají i západní a lavinová situace může být několik hodin kritická. Riziko kulminuje odpoledne, a to společně s denní teplotou. Opozdilci mohou být v takovém případě „uvězněni“ na vrcholech nebo v sedlech, kde je lepší počkat do večera, kdy všechno zase zamrzne. Severní svahy (výjimečně i východní) mohou být možností, kudy se dá projít i odpoledne. V noci opět všechno zase zmrzne „na beton“.

NADMOŘSKÁ VÝŠKA

Na horách najdete tři vertikální zóny. Zónu lesa, hranici lesa, a zónu nad lesem. Kvůli rozdílné teplotě, síle větru a množství sněhu je každá zóna jiná.

Laviny_pocasi_10Zóna lesa – lavinová situace v lese je většinou lepší než jinde. Je to tím, že v hustém lese nefouká, a stromy zároveň vytváří stín a snižují vliv slunce. Lyžování v lese se vyhýbám ve chvíli, kdy je teplo a izoterma (0 °C) je výš nad lesem.

Přestože lyžování v lese považuju za bezpečnější než nad hranicí lesa, nelze to brát jako pravidlo. V lese laviny padají méně, ale občas přece.

Hranice lesa (řídký les, kleč) – vítr je o poznání silnější než v lese, proto se v této zóně nacházejí závěje, návěje a desky menších rozměrů. Zvlášť na menší nafoukané sněhové desky, „tzv. cookies“, si dávejte pozor.

V zóně nad lesem – panují zde vysokohorské podmínky, kde často tu sněží, působí silný vítr, ostré slunce, mráz atd. Lavinová situace v této zóně se může lišit od situace v lese.

Lavinové podmínky v rámci nadmořské výšky mohou být někdy tak rozdílné, že i v lavinové předpovědi najdete popis nebezpečí pro každou zónu zvlášť.


Mohlo by vás zajímat


AVALANCHE_INFO_2018_frontPŘÍRUČKA AVALANCHE INFO

Vyrážíte v zimě do hor! Pohybujete se v místech, kde se mohou dát masy sněhu do pohybu? Stáhněte si e-book AVALANCHE INFO,  ze které vychází i výše uvedené informace. Připravili jej odborníci na slovo vzatí, a to profesionální záchranář Martin Honzík, horští vůdci UIAGM Janek Bednařík a Dušan Stuchlík a vůdce Alpenvereinu Michal Bulička.

Publikace vás jasně a stručně provede všemi nástrahami pohybu v zimních horách. Rozdělena je na šest kapitol, postupně se tedy podíváte na zoubek skialpovému, freeridovémulavinovému vybavení, záchraně zasypaného, lavinám jako takovým, postupu na lyžích po ledovci, první pomoci a plánování túr. To vše v přehledném a čtivém provedení.

Odebírat

Pin It on Pinterest