Travel4Ever: Po Taiwanu s vykloubeným ramenem

Plní zážitků z rozporuplné Číny usedli cestovatelé z Travel4Ever v Pekingu do letadla se směrovkou Taiwan. V hlavách se jim stále přemítaly obrovské kontrasty, které v posledních týdnech viděli. V jeden okamžik jedete přepychovým rychlovlakem 300 km v hodině, abyste se následně prošli po chudé vesnici, kde zubař ordinuje pod širým nebem. Tak je to tady! Opouští Čínu a letí za dalším dobrodružstvím na ostrov Taiwan. Přečtěte si jejich další cestovatelský díl...

Travel4Ever: První noc na Taiwanu jsme přečkali na letišti díky skvělým spacákům

Politická situace tohoto území je obdobně složitá jako v případě Hongkongu. Stát, který se na ostrově rozkládá, se nazývá Čínská republika (na rozdíl od Čínské lidové republiky) a jeho nezávislost neuznávají všechny státy. Mocnější Čína samozřejmě usiluje o sjednocení a prohlašuje ho za součást ČLR, ačkoliv území nikdy nezískala.

Nepřijeli jsme se však zabývat politickými problémy, ale spíše přírodou a národními parky. Prvotním impulsem k návštěvě Taiwanu byla ovšem návštěva naší kamarádky Angely, která pochází z hlavního města Taipei. Angelu jsme poznali při letní brigádě v USA před dvěma lety a domluvili jsme se, že za ní jednou přijedeme. Většina takových slibů se zahraničními přáteli se bohužel nikdy nedodrží, protože na to prostě není čas nebo peníze. „Tak jsme tady. Kde je Angela?“ Po chvíli čekání se vynořila na určená zastávce metra v Taipei. Bylo to krásné shledání! Ihned nás ubytovala ve svém domě a vyrazili jsme s ní poznávat taiwanskou kulturu. S místním průvodcem je vše mnohem zajímavější, neboť vám vše vysvětlí a představí místní zvyky a pokrmy. Za dva dny v hlavním městě jsme poznali jeho nejrůznější zákoutí, chrámy a hlavně skvělé jídlo. Na nočním trhu jsme si dali prasečí krev s rýží na špejli, kuřecí pařátek a další speciality. Z drůbeže se tu jí snad všechno, ale na pražené kohoutí hřebínky jsme již odvahu nenašli.

Travel4Ever: Setkání s kamarádkou Angelou v Taipei a poznávání místní kultury

Travel4Ever: Setkání s kamarádkou Angelou v Taipei a poznávání místní kultury

Naším plánem bylo půjčit si auto a vypravit se z asijského velkoměsta do přírody. To se ukázalo jako celkem složité, neboť nabízených aut na internetu bylo žalostně málo a ceny byly vysoké. Angela obvolala několik půjčoven a nakonec nám pomohla sehnat auto za pro nás příznivou cenu cca 7000 Kč na týden. V půjčovně nás upozornili na všechna úskalí pojištění a také na to, že na Taiwanu mají nejpřesnější radary na světě. Na bankovní kartě si prý vyhrazují právo strhnout peníze ještě půl roku od odevzdání auta, až prý přijdou všechny pokuty za rychlost:) Rozloučili jsme se s Angelou, hrdě jsme předali český nůž „Rybička“ a vyjeli jsme více než opatrně do národního parku Taroko Gorge. Mávající Angela přislíbila návštěvu Prahy a popřála nám hodně štěstí v divoké asijské dopravě.

 Travel4Ever: Centrum Taipei a svého času nejvyšší budova světa Taipei 101

Travel4Ever: Centrum Taipei a svého času nejvyšší budova světa Taipei 101

Doprava se kromě Taipei neukázala ani tak divoká jako spíše pomalá. Po celém ostrově se striktně dodržuje nejvyšší povolená rychlost. Ze strachu z radarů nepřekročíte mimo obec 70 km v hodině. Většinou vám to ani nedovolí všudypřítomné serpentýny. Pobřeží ostrova je hustě osídlené, a proto většinou jedete sotva padesátkou. První den jsme tak strávili skoro celý den v autě, než jsme konečně dojeli do národního parku Taroko.

 Taiwanské povolení na trek od policie a správy parku

Taiwanské povolení na trek od policie a správy parku

Tímto parkem se vine jedna z nejnebezpečnějších silnic na světě. Prochází soutěskou Taroko a je vyhloubená přímo ve skalách. Na mnoha místech byly na silnici popadané kameny a naše noční cesta touto silnicí do kempu byla opravdu strašidelná. Naštěstí se nic nepřihodilo a my dojeli na pěkné místo, kde jsme si rozložili náš stan. Ráno jsme chtěli vyrazit na první trek. Dozvěděli jsme se, že pokud se chcete vydat do lehce vyšších hor, může to být na Taiwanu celkem problém. I na některé jednodenní treky totiž vyžadují povolení od správy parku a od policie. Lehce náročnější túry nejsou ani zaznamenány v turistických mapách, aby se na ně raději nikdo nevydával „Přestrašený Asiati! Co to zase vymysleli?“ Šli jsme si tedy hned ráno vyřídit potřebná povolení, čímž jsme ztratili skoro dvě hodiny času. Největší problém pro ně byl, že jsme neměli taiwanské číslo, na které by nám do „divočiny“ mohli zavolat. Nakonec jsme uvedli číslo kamarádky Angely a po zdlouhavém vyjednávání jsme dostali několika stránkové povelení pouze na 1 trasu.

Travel4Ever na Taiwanu

Opice v taiwanském pralese

Na trasu Lushui-Wenshan Trail jsme proto hned vyběhli a zvládli jsme ji dokončit asi za 4 hodiny. Procházelo se krásným pralesem, kde poskakovaly a pořvávaly opice. Trek nebyl zvlášť náročný, a proto nám byl jedinou překážkou v cestě had, kterého si Edita všimla na stromě. Mazaně na nás číhal přímo v úrovni očí a my jsme se dost vyděsili, neboť na začátku túry byly varovné cedule upozorňující právě na výskyt smrtelně jedovatých hadů. Měli jsme ještě dost času, a tak jsme prošli několik kratších stezek k vodopádům a také k zavřeným termálním pramenům. V průvodci jsme si přečetli, že jsou prameny uzavřené z důvodu úmrtí několika osob při tajfunu. Normálně by nás taková informace odradila, ale touha vykoupat se v horké vodě daleko od všech turistů byla větší. Říkali jsme si, že to určitě zase přehání s opatrností a pokračovali jsme i přes zákazy dále. Došli jsme až k visutému mostu, kde byla ovšem zamčená železná brána. „Co teď?“ Podívali jsme se na sebe tázavě a za minutu už jsme sestupovali příkrým svahem k řece, kterou jsme následně přebrodili a nakonec se v termálním pramenu přeci jen vykoupali! Naštěstí nebylo větrné počasí, neboť horký potůček byl zasazen pod nebezpečným skalním převisem, který vypadal, že se každou chvíli utrhne. Už se zcela setmělo, tak jsme tu hrůzu ani neviděli a nemuseli jsme se bát:)

Travel4Ever na Taiwanu

Blízké setkání s hadem na stezce Lushui-Wenshan

Další den jsme opět vyrazili do hor. Tentokrát už bez povolení, protože nám jej prostě nedali. Vybrali jsme si stezku Jhuilu Old Trail, která měla vést nad soutěskou Taroko a nabízet úžasné výhledy dolů na řeku. Bohužel jsme se ale ztratili v překladu a omylem vyrazili na úplně jinou neudržovanou stezku. Na začátku túry byla totiž pouze cedule v čínštině a jediný anglický nápis, který upozorňoval na nutnost povolení. „To musí být ono. Jdeme!“ Při neskutečně prudkém čtyřhodinovém stoupání už jsme trochu tušili, že asi nejdeme zcela správně. Pořád jsme však doufali, že se cesta stočí zpět ke kaňonu. Nestalo se tak. Místo toho jsme se začínali prodírat hustým pralesem, který po šíleném kopci následoval. Cesta vypadala, jakoby tam nikdo roky nešel a možná také nešel. Prodírali jsme se vysokými řezavými travinami tak dlouho, až se nakonec cesta ztratila úplně. Nechtělo se nám vracet zpět, a proto se Karel vydal dolů do pralesa hledat nějakou pěšinu.

Travel4Ever na Taiwanu

Těžký den v horách - vykloubené rameno a přisátá pijavice na noze

V hustém lese se však náhle propadl porostem asi o půl metru, vyhodil ruce nad hlavu a za lvího řevu dopadl s vykloubeným ramenem na zem. Marně se pokoušel volat na Editu, která už byla daleko a jeho volání neslyšela. Zaklíněn mezi stromy se marně pokoušel nahodit vymknutou končetinu. Po nekonečné minutě bolesti se mu to s vypětím všech sil podařilo. „Je to zpátky, je to zpátky.“ Uklidňoval se a v hlavě se mu přemítalo, jak by se asi s vymknutým ramenem dostával 5 hodin zpět do civilizace. Rameno stále dost bolelo, ale alespoň už se dalo jít.

S jednou rukou se vydrápal zpět nahoru za Editou, která mu vynadala, že se vydal do pralesa sám. Následovala opět šílená cesta zpět skrz všechny ty řezavé rostliny. Najednou se Karel podíval na nohu, na které měl přisátou pijavici „To už snad není možný!“ V sebezáchovném reflexu ji rychle odtrhl, čímž samozřejmě spustil velké množství krve. Na všechny rady o nahřátí pijavice zapalovačem v ten okamžik zapomněl. Pokračovali jsme dále a asi po čtyřech hodinách jsme konečně došli na začátek. S bolavým ramenem, pořezaný od všemožných rostlin a s krvavou nohou musel Karel konstatovat, že se jednalo o jeden z nejhorších treků, co kdy zažil. Zážitky nemusí být krásné, hlavně když jsou silné :)

Dalším cílem na Taiwanu pro nás byly údajně nejhezčí přírodní termální prameny Sileng Hot Springs. Stanovali jsme kdesi v horách, kde nás brzy ráno probudil traktor, kterému stálo v cestě naše zaparkované auto. Večer totiž nebylo vidět, kde si stany rozkládáme. Na oplátku se nám za to nabídly krásné výhledy do údolí na rýžové terasy. Divoké termální prameny nebyly nijak značené a tak jsme cestičku k nim hledali celkem dlouho, než nám poradil jeden z místních rodáků. Ukázalo se, že s Karlovým bolavým ramenem to bude výzva, neboť cesta začala prudce klesat kamsi do lesa a po chvíli bylo k sestupu nutné dokonce využít připravená lana. Navíc bylo všude dost bláta a celkově se trasa jevila dost nebezpečně i se zdravými rameny.

Další překážkou bylo hned trojité brodění řeky a překonávání skal opět za pomoci lana. „Tak tohle už zpátky s jednou rukou nikdy nevyšplhám.“ Posteskl si Karel a spustil se z poslední skály dolů. „Wauuu! To je nádhera“ Stanuli jsme před dozajista nejhezčími přírodními termálními prameny na Taiwanu. Horký vodopád se z minerály obarvených skal spouštěl do řeky, kde sedělo nakolik Taiwanců, kteří si z kamenů připravili malý bazének. Chvíli jsme si s nimi povídali, ale zanedlouho téměř všichni odešli. Zůstal tam akorát jeden pár, který Editu nesměle žádal o fotku. Taiwanci se po několik snímcích otrkali a zeptali se, zda by je nevyfotila nahaté! „Proč ne?“ Smála se Edita a nevěřícně pozorovala, jak odhazují své plavky. Ženě se do toho moc nechtělo, ale nakonec se nechala přemluvit. „Ten můj je hroznej! To dělá vždycky. Vždycky se chce fotit u všeho nahej!“ Po této úsměvné příhodě jsme si mohli naplno užít nádherné přírodní prameny a zrelaxovat vykloubené rameno.

Travel4Ever na Taiwanu

Na Taiwanu jsou velice milí lidé a také mají rádi turistiku

Taiwan_9

Probuzení nad rýžovými terasami v horách

Taiwan_10

Sileng Hot Springs hrají - nejkrásnější termální prameny na Taiwanu

Taiwan_11

Přírodní termální prameny hrají všemi barvami

Napsali Karel a Edita / www.travel4ever.cz

Sledujte cestovatelský deník Travel4Ever...

Odebírat

Štítky článku

Pin It on Pinterest