Toulky zimní Malou Fatrou

Přemýšlíte nad zimní hřebenovkou? Co takhle Malá Fatra, abychom tedy byli přesní, její kriváňská část? Garantujeme, že se vám přechod tohohle malebného slovenského pohoří, které vás přivítá úzkými soutěskami, úchvatnými ledopády, majestátními vrcholy i ostrými hřebínky, určitě vryje hluboko do paměti.

Fatra_06

Malá Fatra svým názvem tak trochu klame, neb to, co na svou velkou sestru ztrácí v rozlehlosti, s přehledem dohání ve výšce a rozmanitosti. Naleznete zde hluboké skalní soutěsky, kterými se přes stupně vodopádů valí průzračné horské bystřiny. Jakmile vystoupáte nad hranici lesa, vstoupíte zase do světa, kde strmé vápencové štíty střídají mohutné oblé vrcholy či rozeklané a jako břitva ostré hřebeny. Přechod tohoto slovenského pohoří patří k zážitkům, na které se nezapomíná, a to nejen v létě, ale hlavně v zimě, kdy se všude rozprostře ticho a klid a krajina se zahalí do bílého hávu.

Královstvím ledu

Putování začínáme v osadě Štefanová ležící ve Vrátné dolině na úpatí masivu Boboty, kde na parkovišti necháváme auto. Než přebalíme věci, pěkně vymrzneme, a tak nám prvních pár výškových metrů do sedla Vrchpodžiar přijde celkem vhod. Jen co trochu rozehřejeme ztuhlé svaly, seběhneme na rozcestí Podžiar a dále až na Ostrvné. Procházíme Dolné i Nové diery. V soutěskách je pěkná zima, my ji však ani moc nevnímáme. Veškerá naše pozornost patří mrazivé nádheře, která nás obklopuje. Jindy zurčící potok svírá led, ze skal padají rampouchy všech možných tvarů a velikostí.

Fatra_08

Po žluté značce se vracíme na Podžiar a přes Horné Diery stoupáme až do sedla Medzirozsutce. Cestou překonáváme několik skalních stupňů a v ledu uvězněných vodopádů. Průstup nám usnadňují řetězy, lávky a žebříky. Na boty jsme si už dávno připevnili mačky, bez kterých bychom se přes některé úseky dostávali jen s velkými obtížemi. Postupně opouštíme úzké tiešňavy i les a přicházíme do sedla.

Fatra_07

Skalnatí sourozenci

Nalevo se tyčí Malý Rozsutec, první vrchol dnešní trasy. Prošlapaným chodníkem se dostáváme pod řetězy jištěný skalní výšvih. S obtížemi se vypořádáme vcelku rychle, a tak už za pár minut stojíme na samém vršku. Oddechneme si a po chvíli se spouštíme stejnou cestou zpět. Vracíme se do sedla a po červené si to rázujeme na Velký Rozsutec. Značka nás nejprve vede vzrostlým lesem. Stín stromů brzy opouštíme a postupujeme po hřebínku k vápencovým věžím. Labyrintem skal a ledu se proplétáme až k vrcholovému kříži. Otevírá se nám výhled na hlavní hřeben a to, co máme ještě před sebou. Věru, není toho málo, a tak jen doplníme energii a sestupujeme do sedla Medziholie.

Fatra_03

Přes homoli Stohu na hřeben

Znovu kráčíme do kopce. Zprvu prudké stoupání po čase krapet zvolní, nicméně se až neuvěřitelně táhne. Po odhalené pláni se navíc prohání ledový vichr, a tak když konečně staneme nahoře na Stohu, moc nemeškáme a upalujeme dolů do Stohového sedla. Míjíme rozcestí se žlutou značkou, která traverzuje severní svahy, v zimě je ale kvůli nebezpečí pádu lavin zavřená.

Pomalu si začínáme připadat jako na velké horské dráze. Nohy se krapet začínají vzpouzet, přece jen už mají nějaké to převýšení za sebou, nezbývá jim ale nic jiného než krok za krokem nabírat ztracené metry. Prokousáváme se na Poludňový Grúň a pokračujeme dále po stále ostřejším hřebeni. Nad strmými srázy se zhoupneme přes Steny i Hromové a vystoupáme na Chleb. Právě ze dvou posledně jmenovaných vrcholů se utrhl v roce 2014 sesuv půdy a kamení, který způsobil ve Vrátné dolině značné škody. Jizvy na svazích jsou v létě patrné ještě dnes.

Fatra_01

Scházíme do Snilovského sedla a na Chatu pod Chlebom, kde zůstáváme přes noc. Do hor jsme vyrazili v pracovní dny, a tak si užíváme nebývalý klid, který ostře kontrastuje s víkendy, kdy je zde doslova hlava na hlavě. Tentokráte nás v jídelně sedí jen pár. Odpočíváme a ochutnáváme z nabídky místní vyhlášené kuchyně. Únava spolu s plnými žaludky a pár sklenicemi tak akorát vychlazeného piva si vybírají svou daň. Brzy uleháme ke spánku.

Do mlhy

Slunečné počasí předchozího dne je ta tam, ráno nás vítá zatažená obloha a chuchvalce mlhy valící se přes kopce. Snídáme, balíme a vyrážíme směr Velký Kriváň. Rozhýbáváme zatuhlé svaly a chytáme rytmus. Vystupujeme na vrchol a vychutnáváme si neproniknutelné bílé panorama. Nezdržujeme se, sbíháme na magistrálu a šlapeme dále po hřebeni.

Fatra_04

Mezi Pekelníkem a Malým Kriváněm musíme na několika místech překonat pár značně exponovaných míst, kde úzký chodník na obou stranách přechází ve strmé srázy. Abychom nesklouzli do doliny, připínáme si mačky a pomáháme si turistickými holemi, díky nimž se nám daří udržet tolik potřebnou rovnováhu. Jen tak tak nacházíme betonový pilíř na vršku a po chvíli i správný směr k sedlu Priehyb. Zde hřebenovku ukončujeme a scházíme po modré značce do Doliny Kúr a do Krasňan. Chytáme autobus, který nás odváží zpět do Štefanové k autu.

Fatra_05

Nutno podotknout, že jsme si tímto tradiční přechod zkrátili o Stratenec, Biele skaly a Suchý, na jehož svazích stojí známé chaty pod SuchýmKlačianska Magura. Pro změnu jsme se rozhodli z jednoduchého důvodu. Kdybychom pokračovali, sešli bychom do míst, odkud by se nám o poznání hůře dostávalo k našemu vozidlu.

Fatra_09

Pár praktických rad

Zimní přechod Malé Fatry patří k náročným podnikům. Krom poměrně velkého převýšení vás čeká také pár technicky obtížných úseků, které vyžadují určitou dávku opatrnosti a zkušenosti. Z těchto důvodů doporučujeme vyrazit pouze za dobrého počasí a s náležitou zimní výstrojí a nouzovou výbavou. Nutností jsou mačky či nesmeky, v exponovaných místech pomůže cepín nebo alespoň turistické hole. Můžete si vzít také sněžnice, nicméně na ostrém vyfoukaném hřebeni je zase až tak nevyužijete. Pokud tedy zrovna před pár dny nenapadly závěje nového sněhu. Lékárničku, čelovku, kapesní nůž, termosku s čajem a dostatek energeticky hodnotných potravin snad ani netřeba připomínat.

Zabalte si dostatek oblečení, které vás ochrání před chladem a živly. Určitě se hodí teplé funkční prádlo, třeba z osvědčené merino vlny, odolné softshellové kalhoty, lehká péřovkamembránová bunda. Rozhodně nezapomeňte na čepici, šátek a rukavice. Ty si ideálně vezměte dvoje, abyste si měli co natáhnout, když ty první promočíte.

Orientace v mlze může být pěkně záludná, a tak si přibalte GPS nebo nainstalujte některou z dostupných mapových aplikací. Pro všechny případy si také stáhněte aplikaci Záchranka. Myslete na to, že z vybitého přístroje se pomoci nedovoláte, a tak si pro jistotu vezměte i powerbanku.

Odebírat

Pin It on Pinterest