Travel4ever: Výstup na šestitisícovku Huayana Potosí v Bolívii

Přímo z bolivijského města La Paz je vidět nádherná zasněžená hora. Jmenuje se Huayna Potosí a sahá do výšky 6 088 m. Jednoho odpoledne měl David zase nápad:  „Tak ji vylezem ne?“ „No jo, ale nemáme na to vybavení ani trénink,“ reagoval Karel. Zanedlouho už jsme obcházeli místní kanceláře nabízející expedice. Možná to jsou blázni, možná dobodruzi - aleTravel4ever to dali! Mrkněte na jejich zážitky z výstupu na Huayana Potosí :)

Travel4ever - huayana potosí výstup

Zaujala nás nabídka jednoho místního horolezce, který nám vše vysvětlil, nabídl příznivou cenu za 3 denní expedici s vypůjčením veškerého vybavení, průvodcem, jídlem a horskými chatami.

„Aklimatizovaný už trochu jsme a kdy uděláš expedici na šestitisícovku za nějakejch 3 500 Kč!“ nebylo nad čím přemýšlet!

Expedici jsme objednali, ale ještě jsme si vzali dalších pár dní na aklimatizaci v La Pazu. K tomu účelu je nejlepší se vydat červenou lanovkou do Barria Alta, kde se můžete procházet ve výšce 4 200 m a kochat se úchvatnými výhledy na město i okolní hory.

Travel4ever - huayana potosí, bolívie

Den expedice na Huayana Potosí

Nastal den expedice. Byl nám představen Francouz Fabien, který do toho šel s námi. Vyzkoušeli jsme si veškerou připravenou výbavu a vyrazili jsme vstříc hoře do základního tábora. Byl zrovna konec andského nového roku, kdy lidé celou noc slaví v přírodě a čekají na první ranní paprsky, které jim mají přinést štěstí. V základním táboře se tak obstojně pilo pivo ještě v poledne, když jsme přijeli. Ačkoliv je alkohol na výškovou nemoc jednou z nejhorších věcí, nemohli jsme sklenku odmítnout.

Travel4ever - huayana potosí

Travel4ever - huayana potosí

Po obědě jsme vyrazili trénovat chůzi a lezení na ledu. Nikdy před tím jsme to nezkoušeli, a proto nás to dost bavilo. Pěkně nás to ale vyčerpalo, neboť jakákoliv námaha ve vyšší nadmořské výšce je velmi náročná. Velmi brzo jsme ulehli, abychom načerpali síly na další den.

Travel4ever - výstup na huayana potosí

Druhý den jsme si sbalili krosny a se vším vybavením vystoupali do dalšího tábora do výšky 5 200 m. Celý den byl určen k aklimatizaci, a tak jsme se šli projít ještě o kousek výše. Davida celý den bolela hlava, ale stále byl odhodlaný k výstupu. Kátě dělala nadmořská výška také problémy a do kopce se jí dost těžce stoupalo. Po večeři jsme šli rovnou spát. Nikdo z nás však nemohl pořádně usnout, a tak jsme se do 1 hodiny v noci spíše jen převalovali ze strany na stranu.

Konečně to přišlo!

Po rychlé snídani jsme popadli vybavení a vyrazili jsme do noci pokořit horu. Jeden z průvodců, kterého přezdívají Super Mario, nastolil od prvního momentu smrtící tempo. Tento šedesátiletý horal byl nezničitelný! Důsledkem bylo, že odpadla Káťa, která nestačila v nadmořské výšce s dechem a rozhodla se tak raději pro návrat zpět do chaty.

Travel4ever - huayana potosí výstup

Zanedlouho jsme si nasadili mačky a pokračovali dál po ledu ve dvou skupinkách. Francouz dostal do skupiny Kanaďana a Super Maria. Karel pokračoval s Davidem a druhým bolivijským průvodcem. Jméno měl tak složité, že jsme si ho nikdy nezapamatovali. Provází v horách už přes 10 let, což bylo na jeho fyzickém stavu znát. Předběhl s námi i nezničitelného Super Maria a také všechny ostatní skupiny na cestě, včetně českých horolezců, kteří se vydali na vlastní pěst bez průvodce. Zdálo se nám, že snad po ledu běžíme. „To je blázen, zatáhni mu za to lano, ať trochu zvolní!“ pokřikovali na sebe Karel s Davidem. Vzduchu ubývalo.

Travel4ever - huayana potosí výstup

Měli jsme s sebou vývar z koka listů, samotné listy, čokolády i čokoládové tyčinky. Vše začalo s přibývajícími metry mrznout, stejně jako naše úsměvy. Zdolali jsme asi nejtěžší ledový průsmyk a za stále šíleného tempa jsme stoupali výš. Naštěstí nám vždy pomohla krátká zastávka na občerstvení, při které jsme do sebe soukali čokolády a kokové listy. David vypadal, že už s ním nadmořská výška cvičí a poslední stovky metrů šel jako přiopilý a čas od času zavrávoral. „Posledních 100 vejškovejch metrů kluci a už tam skoro jsme!“ hecoval nás Bolivijec před finálním výstupem.

Travel4ever - huayana potosí

Je to tam - Travel4ever na Huayana Potosí

„Jsme tady, to není možný!“ nemohli jsme věřit, že jsme pokořili horu.  „Tady si sedněte a moc se nehýbejte!“ radil nám průvodce. Představovali jsme si, že si budeme na vrcholu pochodovat a dělat selfie fota, ale byli jsme rádi, že sedíme. Vrchol byl hodně strmý. Na obě strany sráz asi kilometr. Hnali jsme takovým způsobem, že jsme dosáhli vrcholu jako druhá skupina ze všech! Byla ještě úplná tma. Měli jsme velké štěstí, že bylo bezvětří a na vrcholu nám nebyla zima. Mohli jsme tak v 6 088 m v poklidu čekat na východ slunce.

Travel4ever - huayana potosí

Východ přišel záhy a byl skutečně nádherný. Najednou jsme spatřili, kam jsme se celou noc šplhali. Při pořizování fotografií s vlajkou si Karel při nešťastném pohybu vyhodil rameno! „Au, to je bolest, počkej, vrátím to zpátky!“ vykřikl. Asi za půl minuty se Karlovi podařilo rameno dostat zpět. Celý se z toho šoku orosil. „Vyhodit si rameno v šestitisících se mi teda ještě nepovedlo, nevím, jak bych s jednou rukou slezl,“ oddychl si Karel, že je vše v pořádku a raději se už ani nehýbal.

Travel4ever - huayana potosí

Na vrchol přicházely další skupiny, a my jsme začali sestupovat dolů. Zvlášť první úsek vypadal na sestup dost nebezpečně, ale nakonec jsme vše zvládli. Pouze při rychlém sestupu rozbolela hlava i Karla, který už mezitím snědl celý pytel koka listů. „Tak čokoládu už asi nerozkoušem a už mi zamrzla i voda!“ podivovali jsme se nad mrazem, který musel v noci panovat. Během sestupu dále vycházelo slunce a začalo se prudce oteplovat. K chatě jsme dorazili zcela zpocení a na pokraji vyčerpání. Z dálky už nás vítala Káťa, která nám gratulovala k výkonu.

Travel4ever - huayana potosí, bolívie

„Dejte si čas a toast a za hodinu jdeme dolů!“ popoháněl nás průvodce. „Já jsem snad nikdy v životě nebyl takhle unavenej,“ prohlásil David. Sotva jsme táhli nohy za sebou, ale opět jsme si museli sbalit krosny a vyrazit na sestup do základního tábora. Tam nás čekal minivan a ještě ten večer jsme byli i s Francouzem a Kanaďanem zpět v La Pazu. Po odpoledním spánku jsme se sešli u piva, abychom zhodnotili a zapili jeden z našich největších životních zážitků!

Velké uznání všem horolezcům od našeho týmu Travel4ever!! Tenhle sport fakt není sranda!

Podívejte se na video z naší expedice:

Napsal Karel Štěpánek
www.travel4ver.cz

Přečtěte si další články cestovatelské partičky Travel4ever na HUDYblogu a sledujte jejich dobrodružství také na facebooku.

Odebírat

Pin It on Pinterest